Ilona Erika Kolář
7.8.2022 14:16
Skvělý článek, který vystihuje současnou situaci a náladu. Připadá mi, že ti vládní sorta zřejmě bere všechno podle sebe, když doporučují jak mají lidé šetřit. Všichni, koho znám, už dávno používají jen úsporné žárovky a spotřebiče, nikdo jídlem neplýtvá a vodu také nenechává jen tak téci do kanálu. Ta jeiich doporučení, aby si lidé chodili pro příspěvky na bydlení beru jako naprosté pohrdání a výsměch občanům.
Jana Kollinová
7.8.2022 13:36
Líbí se mi přístup pana Dvořáka ke všem medii avizovaným scénářům. S humorem jde všechno lépe! :-))))
ivana kosťunová
7.8.2022 13:29
Usporná opatření pana Dvořáka nemají chybu. Možná bych je ještě doplnila o další. Svítit je možné loučemi- dnes ,kdy jsou teplé dny, můžeme začít s výrobou. Koupat se můžeme jednou týdně v neckách, pěkně po sobě, a špinavou vodou ještě spláchnout wc, to ostatně také není potřeba splachovat po každé potřebě, stačí jednou týdně. A vůbec, cožpak je nutné vykonávat potřebu doma ? V přírodě je to přeci o mnoho příjemnější. Při procházce se psem dvakrát denně se to dá zvládnout. Když může pes, proč ne páníček ?
Marie Faldynová
7.8.2022 12:42
Také si myslím, že největší problém je strach. Do teď jsme si poradili a co přijde určitě taky zvládnem. Bydlíme v paneláku, byt není náš, co nám naúčtujou uvidíme. Proč se toho děsit teď, když nevím, co bude zítra.
Jarmila Komberec Jakubcová
7.8.2022 11:10
RE: 00:28 - pane Dvořák s plynovým sporákem a sádrou bych byla opatrná pokud bydlíte v paneláku. Jinak vaše úsporná opatření jsou skvělá a hodna následování. I když jsou možné další úsporná řešení.
Jana Kollinová
7.8.2022 10:31
Děkuji všem za příznivé komentáře. :-)
Jitka Hrůšová
7.8.2022 09:07
Paní Kollinová, Váš článek ťal do živého. Zatím jsme s manželem na placení dva, díky za to. Od malička jsem byla vychovávána k šetření, otec byl totiž lakomec, šetřit se muselo. Bydleli jsme v rodinném domku, kde se po celý rok nesmělo topit ani pouštět teplou vodu, studenou jen velmi omezeně. V zimě teplota v místnostech dosahovala pouhých 11°C, mytí nádobí ve studené vodě, praní v ruce taktéž (pračka se používat nesměla), na uklízení jsme s maminkou využívaly také jenom studenou vodu, záchod se směl splachovat kýblem jen dvakrát týdně. Podotýkám, že jsme bydleli v horské oblasti, kde jsou zimy krutější. Maminka trpěla celoživotně záněty kloubů a průdušek, já od pěti let záněty močových cest a záněty nosních dutin, mytí se ve studené vodě chronickým zánětům moc neprospívá. Chodila jsem doma hodně oblečená, byla jsem neustále zmrzlá, do postele chodila v tlustých ponožkách, punčocháčích a teplákách, v několika svetrech, okolo krku šálu, na hlavě čepici a na rukách rukavice. Rodiče tvrdili, že si na zimu zvyknu. Nestalo se tak, jen jsem byla častěji nemocná. Když jsem se stěhovala za manželem do paneláku, těšila jsem se na teplo a teplou vodu. Obojí se mi splnilo. V současné nejisté době mám ze zimy opravdu strach, také mi věkem přibylo dost zdravotních problémů. Naštěstí je můj manžel rozumný člověk a nebude nás trápit zimou. Ten citát Oscara Wildea je opravdu výstižný.
Blanka Lazarová
7.8.2022 08:48
Jitka H. to vyjádřila pěkně a stručně. Přidávám : šetřit, neplýtvat, skromnost a pokora. To neuškodí nikdy.
Jitka Caklová
7.8.2022 07:59
Když jsme stavěli, tak capouch do komína jsme udělali pouze v suterénu (dnes z nouze obyvatelného), přeci si nebudeme topením prášit v obyváku, že? Dnes spousta nově postavených domů ani komín nemá. Asi před deseti lety mě "něco osvítilo", jako bych měla tušení co přijde, vlastníma rukama jsem v obyváku do komína Schiedel udělala capouch a koupili jsme krbovky. V "nepotřebných" věcech, které jsem nestihla vyhodit, jsem našla ještě nepoužívanou nástěnnou petrolejovou lampu, se zrcátkem pro intenzivnější světlo. Strach z toho, co údajně přijde, nemám, protože jak je nám to médii vnucováno ani třeba nepřijde. Největší nepřítel je strach a proto ho do nás cpou horem dolem.
Jitka Caklová
7.8.2022 06:51
Šetřit, šetřit, šetřit - svůj život přirovnávám k jízdě na koloběžce, odjíždím z domova a počítám s tím, abych měla sílu na cestu zpět, stejně jako od východu slunce, do jeho západu. Pro mě "zadní kolečka", byla, jsou a budou velice důležitá, řada lidí tento pojem nezná a "spláčou nad výdělkem", bohužel. Nu což, celý dům máme na elektriku, ale nikoho nesoudím že dělá něco špatně, jen věřím. Když mi to nevyjde, "odejdu" smířená s vědomím, že jsem svůj život nežila nadarmo ♥
Načíst starší příspěvky