K zábavnému přechylování mě inspirovala otázka v televizní soutěži Kde domov můj na 1. pád množného čísla slova koala. S překvapením jsem se dozvěděla, stejně jako moderátor a soutěžící, že odpověď zní „koalové“, neboť koala je rodu mužského. A protože si ráda hraji s češtinou, začala jsem si vymýšlet protějšky k pojmenováním zvířat – rodu mužského i ženského. Abych se ještě víc pobavila, tvořila jsem k nim krátké veršíky. Snad vás také pobaví. Budu ráda, připojíte-li své nápady.
antilopa – antilopák
Antilopák s antilopou
vesele si s drnem kopou.
had – hadice
Za hadicí had se plazí,
po cestě i nízkým mlázím.
havran – havranka
Havran spolu s havrankou
přejedl se pohankou.
káně – kaňák
Káně pláchla kaňákovi –
zda se vrátí, kdopak to ví?
kapr – kapřice
Kapr s malou kapřicí
plují zvolna Lužnicí.
koala – koalka
Před koalou koalka
chodí klidně v nedbalkách.
krab – krabice
Krab a jeho krabice
užívaj si velice.
lama – lamák
Lama a lamák
sežrali slamák.
mýval – mývalka
Mýval místo s mývalkou
randí se svou bývalkou.
netopýr – netopýrka
Netopýr a netopýrka
létají, ač nemaj pírka.
panda – pand
Panda šplhá ve větvích,
zdola slyší pandův smích.
panter – panterka
Panterovi panterka
je vždy věrná partnerka.
sob – sobice
Sobovi malá sobice
líbí se ze všech nejvíce.
sova – sovák
Pro svou sovu sovák
fešácky se ohák.
surikata – surikat
Surikata je na stráži,
surikat lovit vyráží.
sýkorka – sýkorák
Od sýkorky sýkorák
dostal křídlem přes zobák.
šnek – šnečka
Šnek a malá šnečka
zimu dobře přečká.
štika – štikáč
Štika honí štikáče,
je jí při tom do pláče.
tučňák – tučňačka
Tučňák má pro svou tučňačku
malou rybu v zobáčku.
vydra – vydrák
Vydra koulí očima,
vydrák si jí nevšímá.
želva – želvák
Želva v parádním krunýři
celou noc s želvákem prohýří.
žirafa – žiraf
Žirafu žiraf
do krku neraf.
žížala – žížalák
Žížalák a žížala
znají se už odmala.
Ilustrační foto: https://pixabay.com