Jak jsem se dostal do Ráje

Moc krásně popsaný Ráj. Ale já na takové věci radši vůbec nemyslím. Jsem trochu pověrčivá a nechci nic přivolávat. Chci si ještě užívat toho pozemského života, i když není tak idylický, jak jste popsal.

Pane Soukupe, samozřejmě že existují, jen si neumím představit, že by to při většinovém stavu myšlení v dnešní společnosti mohlo fungovat. :-)

Otázky kolem smrti člověka jsou častým námětem mých filosofických úvah. Jak je možné, že se z nejvíce organizované hmoty na naší planetě stane během chvilky nepotřebný biologický odpad ? Stále si myslím, že v té velké části mozku, kterou dosud neumíme využívat mohou existovat návody, jejichž využitím budou moci budoucí generace svůj život značně prodloužit a to v dobré tělesné u duševní kondici !

To byl krásný sen to věřím a krmit ještě více sýkorek není marné, :-)

Já jsem to měla trochu jinak. Své tělo jsem neviděla z výšky, z blízka, ba ani zdálky. Bolest v mžiku skončila, prožívala jsem to "tam" v reálu, ve svém těle a vím jak "tam" vše dobře funguje a jak je "tam" krásně. Vzbudila jsem se do nádherného rána a okamžitě jsem viděla vše kolem sebe a hlavně uvnitř sebe, v úplně novém světle. Za tento zážitek děkuji Vesmíru se vší vážností ♥♥♥

Hezké čtení, při takovém snu se člověk vyspí do růžova. Jen já si připomněla co jsem napáchala při psaní hrubek.

:-) :-) :-)

Václave, určitě si jednou budu moci vybrat "žrací" variantu? Na tom mi velmi záleží :-)

Prima fantazie, jen návrat do reality je asi trochu těžší.

Snad to tak bude fungovat. Děkuji.