Mikuláš včera a dnes
Ilustrační foto: pixabay.com

Mikuláš včera a dnes

13. 12. 2020

Pozdě, ale přece jsem se rozhodla napsat něco mikulášského. Snad nebude vadit, že letos už Mikuláš chodil.

Jako malá holčička jsem Mikuláše zažila jednou. Byli jsme na návštěvě u tety, která bydlela nejblíže a Mikuláše nejspíš dělal strýc Edvard. Mohutný chlap, takže Mikuláš v jeho velikosti mne vyděsil natolik, že už to naši podruhé nezkoušeli. Ale Mikuláš na nás nezapomněl, každý rok ráno po Mikuláši jsme s bratrem u postýlek našli každý svůj talíř s ořechy, jablíčky, pomerančem a hlavně fíky! Tenkrát byly navlečené na provázku a svázané do kolečka, asi to taky pamatujete. Mám pocit, že tak dobré fíky jsem od té doby nejedla, ale každý rok dělám nové a nové výzkumy, jestli přece jen nepotkám tak lahodné fíky, jako byly za mého dětství.

V době studia na střední škole jsme vymysleli, že každý profesor od nás na Mikuláše dostane silonovou punčochu s bramborou, kusem uhlí a ještě něčím typickým pro jeho vyučovací předmět. Například tělocvikářka v silonce objevila ocelovou kouli na házení. Kdo ji tenkrát v tělocvičně ukradl, už nevím. Profesor známý svou žízní našel v silonce lahváče, o kterém prohlásil, že je to destilka (že jako destilovaná voda) a my si užívali toho, že jsme každou vyučovací hodinu trochu zkrátili zajímavou debatou s obdarovaným pedagogem.

Jako vdaná paní jsem kamarádce navrhla, že jejich školáčkovi uděláme mikulášskou nadílku. Vyšňořila jsem se černým kožichem, vtrhla k nim do kuchyně vyzbrojená koštětem a malý bleskurychle zmizel pod stolem. Pak přišel Mikuláš představovaný mým mužem. Klouček prohlásil "strýc Petr" a bylo po strachu. 205 cm živé délky mého muže i jeho charakteristickou chůzi mikulášské roucho nezamaskovalo.

Když našim starším dětem přibyl mladší bráška, udělali pro něj a pro kamaráda od sousedů mikulášskou nadílku. Syn  se převlékl za Mikuláše a dcera za anděla. Čerta s sebou neměli, přesto sousedovic kluk řičel hrůzou, kdežto náš synáček se Mikuláše se zájmem ptal: Jé, Vítku, co to máš na hlavě?

Jako pracovnice v neziskové organizaci pečující o postižené děti jsem dělala Mikuláše několikrát. Mám tolik dioptrií, že Mikuláš v mém ztvárnění byl brýlatý, ale nikomu to nepřišlo divné. Z knihy hříchů jsem četla silné i slabé stránky každého dítěte jak mi je rodiče prozradili. Pak dostal každý něco dobrého. Večery s pohoštěním pro rodiče, děti i nás asistentky byly příjemné a ráda na ně vzpomínám.

Letošní Mikuláš přinesl opravdové překvapení: 2.12 manžel přišel od lékaře s tím, že musí s nemocným palcem nastoupit do nemocnice. Čekala jej operace, takže když jsem mu do nemocnice vezla zapomenuté léky, našel je v sáčku s buráky, ovocem a sladkostmi. Operovali jej 10.12., a když to dobře dopadlo, oddechla jsem si. Některá překvapení nemusím. 

Přeji všem čtenářům krásný advent bez překvapení ze zdravotního stavu a bez pobytu v nemocnici. Ať máme všichni dost sil na oslavu setkání s rodinou i na Silvestra!

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Také nás vnouček dostal od Mikuláše v mém provedení balíček a večer ješté dětem rozdávala obec balíčky tedy Mikuláš, čert a anděl. Bylo to milé překvapení za dveřmi.
Eva Mužíková
Hezké zavzpomínání.
Marie Faldynová
Alena Vávrová: Tak to bych se taky bavila, dobrá inovace! Jestlipak maminka dostala i sladkou odměnu?
Alena Vávrová
Taky mám moc ráda fíky. Kupuji si je na vánoce pokaždé a pokaždé je sním dřív a musím si koupit nové. A taky někdy nejsou nic moc. U našich mladých si udělali Mikuláše sami, poslali fotku mohla jsem se smíchy potrhat. Synovi ( 2 m) koukaly ze suknice chlupatý nohy, čertk Kubíček byl roztomilý a nejlíp vypadala krásná Andělka Vikinka. A klečet a slibovat, že bude hodná, musela maminka ;-)).
Zuzana Pivcová
Děkuji za hezké vyprávění, ale i za dva milé komentáře, Maruško, při přípravě článku jsem na Pixabay objevila tuto fotku s fíky, tak jsem ji sem schválně dala. Já jsem takové, moc dobré, měla na dovolené v Albánii, prodávali je v tržnici v Durrës. Přesně, jak píšeš, na provázku a stočené do věnečku.
Daniela Řeřichová
Děkuji za hezký článek. Jsem konzervativní, a tak mám ráda tradice včetné mikulášské obchůzky. Také jsem dělávala Mikuláše a později doprovázela družinu kolem našich dětí. Mikuláš k nám chodí dodneška, i když jsou všichni skorodospělí. Kvůli koroně si nenecháme vzít ani Vánoce.
Vladislava Dejmková
Moje snacha letos zorganizovala procházku za Mikulášem pro všechny malé děti z vesnice. Přihlásilo se jich prý asi 30, tak postupovali po skupinkách po označené trase a hledali Mikuláše. Cestou plnili různé mikulášské úkoly. Na konci cesty je čekal Mikuláš s hodným čertem a samozřejmě byly i sladkosti. Prý to obyvatelé vesnice velmi dobře hodnotili, dodržena byla všechna bezpečnostní opatření a všichni měli prima zážitek. Jen já to znám z fotografií.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.