Co kdo může
Ilustrace: www.pixabay.com

Co kdo může

3. 11. 2020

Aneb Všeho moc škodí; i humoru a optimismu. Žijeme v nelehké době. To ví jistě každý. Ovšem ne každý si uvědomuje, že doba je nelehká pro různé lidi různě. Podle toho, co mohou a nemohou. Někdo může žít s partnerem, s rodinou. Někdo může žít aspoň s pejskem nebo kočičkou, tedy s živou bytostí. Někdo může jít každý den na zahrádku, do lesa, na procházku do přírody. Takový někdo nemusí ani příliš sledovat neustále se měnící vládní opatření. Může mu být jedno, kolik lidí smí potkat, a roušku ani moc nepotřebuje.

Někdo žije delší dobu bez partnera a je s touto situací již vyrovnán. Má ovšem nejspíš také rodinu a jistě přátele. A taky je někdo, kdo žije sám a partnera má jinde. U každého takového někoho hraje rovněž roli, žije-li ve velkoměstě, nebo na maloměstě či na venkově. Protože podle toho se nemůže, nebo do různé míry může se svými blízkými setkávat.

V obou uvedených skupinách se jedinci liší svým zdravotním stavem, který ovlivňuje jejich možnosti pohybu mimo své obydlí a sociálních kontaktů. Danou situaci vnímají různě i na základě svých povahových vlastností. Někdo je melancholický nebo úzkostný, jiný flegmatický či optimistický, někomu je "virus po kolena" - jak již jsem napsala jinde. Někdo je sám od sebe ukázněný a zodpovědný, jiný volá po svobodě, aniž by si uvědomoval, že tím omezuje svobodu druhého.

Uvítala bych velice, kdyby si ti, kteří díky svým okolnostem procházejí současným obdobím bez šrámů na duši, uvědomili, že jsou mezi námi tací, kteří to nemají jednoduché. Kteří dělají, co mohou, aby situaci zvládali. Kterým dělání si legrace z koronaviru a s ním spojených opatření velmi vadí. Kteří jsou vděční za sebemenší dávku humoru denně. Ale humoru laskavého, nikoli ironizujícího. Rovněž optimismus podávaný ve velkých dávkách, veselost za každu cenu, může být pro takové lidi kontraproduktivní. Ano, patřím k nim také. Proto jsem napsala tento článek.

 

 

Můj příběh
Hodnocení:
(4.7 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Irena Mertová
Věrko, hezky napsáno. Spřízněných duší tu určitě budou hodně - nedovedu si představit, že by existoval někdo, koho by se ta nešťastná vlekoucí se situace vůbec psychicky nedotkla - ovšem každý to má asi jinak - někdo je třeba i agresivní (agresivita má mnoho odstínů), já jsem taky spíš úzkostná, jako ty... Jsem strašně ráda za Íčko, to mi hodně pomáhá... Tak se držme :-)
Jan Zelenka
Já si rozhodně legraci z koronaviru nedělám. Snažím se tento čas přežít, co možná nejlépe. Beru to jako fakt, nemám z toho legraci, ale ani se nehroutím. Čekám na lepší časy a věřím tomu, že se dočkám. Věrko, napsala jsi to perfektně.
Zuzana Pivcová
Vzkaz pro pí. Jitku (promiň, Věrko): Tak doufám, že sem budete chodit častěji a najdete si tu alespoň na dálku známé. A jinak, co se týče bydlení, mám taky jen garsonku. Můžete si přečíst můj někdejší příspěvek Můj domov je, jaký je (dá se vyhledat lupou na hlavní straně vpravo nahoře).
Jitka Hrůšová
Oprava: o mě postaraly
Jitka Hrůšová
Paní Ježková, naprosto s Vámi souhlasím. Jsem na tom podobně. Jsou dny, kdy mě situace kolem koronaviru úplně ničí a kdy si myslím, že už to dál nevydržím. Ano, ti, kteří jsou obklopeni rodinou, nepochopí osamělého. Z vlastní zkušenosti vím, co to je být neustále odsuzována za to, že nemám děti (údajně by se o mně postaraly). Dost mnou okolí pohrdá kvůli bydlení, bydlím totiž v garsonce. Navíc jsem introvert a úzkostný melancholik, samotu někdy nezvládám. Přeji Vám pevné zdraví a klid.
Zuzana Pivcová
Vím, co Tě přimělo k napsání tohoto příspěvku, a proto jsem ho ráda aktuálně zařadila. Věrko, nás "sólistů" je víc, já se nestýkám vůbec s nikým. Každý z nás je originál a tato nezvyklá doba naše vlastnosti, povahové rysy, ale i emoce jen a jen umocňuje. Jedna navenek stejná situace může na 3 lidi působit zcela odlišným dojmem (to není můj nápad, slyšela jsem). Jdeme po ulici a najednou na protějším chodníku velký pes. Někdo - milovník psů s dobrými zkušenostmi - se k němu bez váhání vrhne a hned ho (pokud se pes nechá) začne hladit. Jiný - kterého zvířata celkem nezajímají - jde dál a snad psa ani nevnímá, třeba zrovna mobiluje. No, a třetí - kterého třeba v dětství nějaký pes kousl a při vzpomínce na to se dodnes třese - dostane panický strach a buď prchne nebo zkamení. A tak je to se vším. Přeji Ti, abys k dnešnímu stavu našla co nejlepší myšlenky. A ostatní - mějme k sobě ohleduplnost a zkusme být i trochu psychology.
Jarmila Komberec Jakubcová
Věro článek je aktuální k dnešní situaci a plně ji vystihuje. I já to tak cítím a vím jak je život v této době složitý. Čeká mi začátkem ledna operace kyčelního kloubu, ale nevím zda vůbec se operace uskuteční vzhledem k situaci okolo covidu. Také se tak trochu obávám nákazy v té nemocnici. A tak sama nevím jak vše dopadne. Ráda jsem vždy cestovala a směřovala k tomu veškeré úsilí. Proto stále pracuji, abych si mohla i v pozdějším věku plnit své sny.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA