Letos uplyne 200 let od tohoto data, a proto na začátku loňského roku vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) rok 2020 Mezinárodním rokem zdravotních sester a porodních asistentek. WHO netušila, jak bude právě tento rok pro ošetřující personál zásadní. V České republice je přes 80 tisíc1 zdravotních sester. Většina z nich pracuje ve zdravotnictví, ale tisíce se jich v první linii starají spolu s 40 tisíci pečovateli o potřebné v méně viditelné oblasti sociálních služeb. Například v 15 domovech pro seniory společnosti SeneCura o klienty pečuje 230 zdravotních sester a přes 550 pečovatelů a pečovatelek.
„V tomto celosvětově náročném období sestry opět předvedly celému světu neskonalou obětavost a pracovní nasazení, které je důkazem toho, že jejich poslání vychází opravdu z nitra jejich osobnosti. Mají silně vyvinutou povinnost pomáhat druhým i v situacích, kdy sami potřebují pomoci. Za to jim patří velké poděkování,“ zhodnotila práci sester během pandemie ředitelka jednoho ze SeniorCenter SeneCura na pražské Klamovce Petra Pipková, která sama dříve pracovala jako zdravotní sestra.
Pracovat v sociálních službách jako zdravotní sestra bohužel nebývá mnohdy bráno jako prestižní nebo náročné zaměstnání. A přitom je tomu naopak, sestry musí být velmi zkušené, odpovědné a samostatné, protože pracují bez dalšího specializovaného zázemí „za zády“. Práce zdravotních sester v domovech pro seniory přináší více odpovědnosti. „Zdravotní sestra v SeniorCentru velmi zjednodušeně supluje lékaře, který zde není stále přítomen. Mně osobně taková zodpovědnost nevadí, ale ne každé zdravotní sestře to je příjemné. V nemocnicích je vždy po ruce lékař, ale tady je třeba se rychle rozhodnout sám za sebe,“ uvedla vrchní sestra ze SeniorCentra Terezín Jana Csuková. Celkem 230 zdravotních sester na profesní úrovni vrchní sestra, staniční sestra nebo všeobecná a praktická sestra v domovech SeneCura připravuje a podává léky, provádí odborné úkony, tedy převazy, odběry a vedení dokumentace. Klientům zajišťují komplexní základní nebo specializovanou zdravotně-ošetřovatelskou péči. Na 550 pečovatelů a pečovatelek zase pomáhá klientům při běžných denních činnostech – při oblékání a osobní hygieně a jsou pro klienty partnery v denní komunikaci.
S ohledem na stárnutí populace a demografický vývoj je péče o seniory v tomto směru perspektivní obor. I práce v domově pro seniory může být profesně zajímavá. Sestry mohou v SeniorCentrech SeneCura získat specializaci v různých oblastech jako je paliativní péče a bolest, péče o rány, nutriční problematika, prevence pádů, hygiena a inkontinence. Pečovatelé mají podporu v podobě kurzu pracovníka v sociálních službách. Potvrzují to příběhy konkrétních zaměstnanců. „Do SeniorCentra jsem nastoupila jako pečovatelka, protože nebylo volné místo sestry, na kterou jsem vystudovala. Pak jsem se na zdravotní sestru posunula a po pár měsících povýšila na staniční sestru. Teď se při práci snažím ještě studovat na diplomovanou sestru, což mi zaměstnavatel umožňuje. Do budoucna mám zájem o specializaci v oblasti paliativní péče, “ popisuje svou profesní cestu staniční sestra Dana Domáňová ze SeniorCentra Chrudim. Co ji v práci naplňuje? „Je náročné skloubit práci s rodinným životem a nebrat si některé věci osobně. Ale je mnoho dnů, kdy se v práci zasmějeme. Naši klienti si naší péče váží, a i když vědí, že není příznivá doba, přijdou nám povyprávět vtip, historku anebo nám přinesou kytičku ze dvora našeho domova, a to je moc krásné.“
Také v souvislosti s koronavirovou situací se v domovech SeneCura snažilo vedení vyjít svým zaměstnancům co nejvíc vstříc. „Vznikaly nové dětské skupiny, které pomáhaly zaopatřit děti během pracovní doby našich zaměstnanců. Dodávali jsme personálu vitaminy a doplňky stravy, pomohly také dárky od našich dodavatelů. Všem našim zaměstnancům vzdáváme hold. Patří jim obrovské poděkování a respekt za perfektní péči o naše klienty,“ děkuje personálu v SeniorCentrech Věra Husáková, regionální ředitelka SeneCura.
Mezinárodní den sester a Florence Nightingale
12. května se slaví Mezinárodní den sester na počest válečné hrdinky a zakladatelky moderního ošetřovatelství Florence Nightingale (1820-1910). Tato Angličanka si tehdy zvolila ještě neexistující profesi ošetřovatelky a povznesla jej na respektované povolání. Základem jejího úspěchu bylo důrazné dodržování hygieny v nemocnicích i lazaretech, větrání, kvalitní a vydatná strava a vhodné osvětlení. Na stav nemocných dohlížela i v noci, což jí vyneslo přezdívku „dáma s lampou”. Olejová lampička se později stala symbolem ošetřovatelek. Florence se zasadila o otevření historicky první škola pro zdravotní sestry, podílela se na otevření vysoké školy medicíny pro dívky a stala se také průkopnicí v používání statistických údajů o pacientech.
