Jarmark
Foto: archiv autora

Jarmark

5. 4. 2020

Vždycky s příchodem jara si vzpomenu, jak jsme s maminkou chodívali na jarmark. Konal se na Staroměstském náměstí u nás v Mladé Boleslavi, a to vždy na jaře. Náměstí v ten čas, to byl jeden pultík nebo krámek vedle druhého. Někdo prodával přímo z vozíku, kousek dál seděla babka, která své zboží, ručně dělané kvedlačky, měla přímo v nůši.

Koupili jste tam knoflíky, pásek do kalhot, kšandy, sponky do vlasů, na kalhoty, aby vám nohavice nevlezla do řetězu, hřebeny, kartáče na šaty, na boty, krémy na boty, na ruce. Lepidlo, které zaručeně drží. Sehnala se tam plácačka na mouchy nebo na koberce. Potřeboval-li někdo spravit hrnec, třeba na mléko, tak tam byl určitě někde dráteník a ten hrnek svázal, že se mohla majitelka spolehnout, že dál už nepraskne.

Vzadu, směrem ke hradu, kousek za Jelínkovými, to byl obchod s textilem a látkami, sedával brusič nožů a jeho volání o broušení bylo slyšet po celém náměstí. U svatého křížku, uprostřed náměstí, byl pultík přikrytý plachtou. Tam prodávali košíky a koše. Vedle pán prodával brousky na srpy a kosy. Bylo tam spousta stánků s textilem i látkami. Naše maminky tam sehnaly vždycky všechno, co potřebovaly! Na tom jarním jarmarku prodávali lidé z okolních vesnic, ale i z Boleslavi, kteří bydleli v okrajových částech města a mohli pěstovat domácí zvířectvo, králíky, slepice, kuřata, husy, kačeny. Zajímavé bylo ten mumraj pozorovat. Lidské hlasy se mísily s kdákáním, husím kejháním, a když do toho ještě zaštěkal nějaký ten pejsek, tak byl hotový blázinec!! Byly to krásné chvíle. Vím, že maminka většinou chodila ke stánku, kde měli galanterii. Tam vám bylo knoflíků, sponek, špendlíků, jehel, tkalounů a já nevím, co všechno ještě. Maminka si kupovala většinou nějaké nitě a také, jak říkala, gumu do mých tepláků, protože, jak říkala, to na mně jenom hoří. Kupovala také tzv. štepovací bavlnky. Tehdy se totiž ještě třeba díry na ponožkách opravovaly. Sloužil k tomu tzv. hříbek, na který se ponožka navlékla, pořádně se vypnula a už se „štepovalo“! Pěkně zaštepovat díru na ponožce, třeba na patě, aby vás netlačila, to bylo umění!

Když jsme to s maminkou všechno obešli a maminka se ujistila, že má to, co chtěla koupit, zašli jsme ještě jednou se podívat na kuřátka a kačenky, ale to už se maminka dívala na radniční hodiny a říkala: “Fančo, už musíme pospíchat domů, musím dělat oběd, za mě ho nikdo neudělá“ . V tu ránu jsme byli v Železné ulici, přeběhli Nové město, prošli kolem Výstaviště a Bičiků, přes trať, kolem lágrů a už jsme byli doma. Maminku čekala práce s obědem , já jsem si vzal plátěnky, věci na sebe na „běhání“ a šel jsem ven za klukama.

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Šimková
Měl jste velice krásné dětství.
Marta Novotná
Moc pěkné počtení, děkuji.
Jan Zelenka
Františku, moc pěkná, nostalgická vzpomínka. Tohle rád čtu.
Eva Mužíková
Františku, Tvé retro vzpomínky mne vždy moc potěší. Díky.
Marie Měchurová
Na jarmarky z dětství ráda vzpomínám. Hlavně na cukrkandr, turecký med, zmrzlinu od zmrzlináře s vozíkem. Když jsem byla hodná, tak jsem dostala nějaký prstýnek, nebo náramek. Ještě se prodávalo takové štěstíčko za 2Kč, bylo to takové malé překvapení. Moc hezká vzpomínka a hezký článek. Děkuju.
Jana Šenbergerová
Jako bych tam byla! U nás jsme občas chodili na trh, který býval na náměstí, ale atmosféru už si nepamatuji tak dobře jako vy. Ponožky občas ještě zaštupuji, to když se jich majitel nerad vzdává, ale zatímco štupované místo drží, vznikají další díry jinde. :-)
František Matoušek
Zdenka Soukupová 5.4.2020 14:02 - skutečně pamatuji Zdenko. Jedná se o jarmarky krátce po válce a to mě bylo nějakých 5-6 let a i později jsem chodil s maminkou na jarmarky. Zřejmě Vás k myšlence, že píši o dění před sto lety svádí ta fotografie, tak ta je opravdu starší než já. Bohužel jsem jinou nenašel a fotografii z dnešních trhů jsem k článku dávat nechtěl. // Jinak děkuji za vyjádření všem čtenářkám, jste velice laskavé.
Martina Růžičková
Moc pěkně sepsané vzpomínání :-).
Eliška Murasová
Františku, moc hezky jste to popsal. Při čtení se mi vybavilo, e mám doma spoustů knoflíků a nemám sílu je vyhodit...
Alena Vávrová
Hezké počteníčko, Františku.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA