Jak mohou města pomoci osamělým seniorům
IIlustrační foto: pixabay.com

Jak mohou města pomoci osamělým seniorům

30. 12. 2019

Nejen v České republice, i v jiných evropských zemích populace stárne. Se stárnutím jde často ruku v ruce osamělost. Například v sousedním Německu je údajně téměř každý desátý občan ohrožen samotou.

Nejen v naší zemi, i v jiných evropských zemích populace stárne. Se stárnutím jde často ruku v ruce osamělost. Například v sousedním Německu je údajně téměř každý desátý občan ohrožen samotou. I když mnozí namítnou, že v naší zemi je jiná ekonomická i sociální situace, a jiní budou tvrdit, že jakékoliv průzkumy a ankety jsou formální a nejsou řešením, přesto vám chceme nabídnout několik tipů z vyspělých evropských států, které se snaží ulehčit osamělým seniorům jejich mnohdy nelehký život.

Za výbornou myšlenku jsou považovány tzv. "povídací pokladny", tak, jak byly zavedeny v jednom supermarketu v Nizozemsku. Tam si pokladní vědomě nechávají čas, aby se s nimi mohli zákazníci u pokladny dát do řeči. Pro mnohé starší zákazníky je to možná jediný hovor za celý den. Obvykle nezůstane jen u hovoru o vlastním nákupu, nýbrž pokladní se stane jakýmsi psychologem a zákazníkovým dobrým známým. Řada starších lidí téměř ani nevychází z bytu, vrcholem dne je nezřídka právě nákup v supermarketu nebo v pekařství. Pokud ovšem tato zařízení jsou někde poblíž k dispozici. Průzkum v Německu ukázal, že v některých městech je obchod vzdálen cca 300 metrů, zatímco jinde přes 3 kilometry, což představuje pro mnohé starší osamělé lidi značný problém. To znamená, že naděje, že by právě supermarket ochránil lidi před osamělostí, dost klesá.

V péči o osamělé lidi jsou malá města daleko před velkoměsty. Např. v jedné obci s počtem 1 000 obyvatel byl pro seniory zřízen jedním mladým podnikatelem pečovatelský dvůr (ne obvyklý penzion) zvláštního druhu. Lidé tu žijí v objektu společně s domácími a hospodářskými zvířaty, vaří si a pečují o zvířata, s nimiž si oboustranně poskytují společnost.

Osvědčila se i tzv, platforma sousedské výpomoci. Evidovaní senioři si navzájem nabízejí určitou výpomoc. Jeden, který je fyzicky méně zdatný, pomůže někomu s počítačem. Za to nedostane peníze, ale body. Za ty si pak může nechat od někoho dalšího posekat trávník, nechat se odvézt autem k lékaři nebo na nákup.

V Dánsku, které je k seniorům hodně vstřícné, jsou různé organizované nabídky nejen na internetu, ale třeba i v obchodech, kde jsou k dispozici pohlednice s nabídkou "Nechcete jít s námi na oběd?", Tu si může takto oslovený ponechat nebo ji třeba donést někomu dalšímu. K 75. narozeninám dostane každý občan pozvánku do městské rady. Pořádají se společné obědy pro seniory.

Nápady, jak potěšit osamělé lidi, nemusí být nijak nákladné. I u nás se v tuto předvánoční dobu objeví sem tam nějaká vlaštovka. Nejsou to rozhodně jen polévky pro chudé, které vaří radnice nebo některé církevní řády. Již druhým rokem se v obchodním centru v Praze na Chodově pořádala akce Štědrovečerní večeře pro 100 pozvaných osamělých lidí. K ní se mohli přihlásit lidé sami nebo nahlásit někoho známého, o němž věděli, že zůstal sám.

Važte si svých rodin a přátel a nezapomínejte ani na ty, kteří takové štěstí nemají.

aktivní senioři stárnutí
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Děkuji za článek. Lidé se nesmeji bát vylézt ze své ulity a trochu se zapojit do společenského života, kde se mohou setkávat zejména se svými vrstevníky a nezřídka tu vznikají přátelství. Někdo říkal do žádného klubu seniorů nejdu, tam a tam nejdu a je to škoda. Obce kluby hodně podporují a lidé mohou jet na různé vylety, organizovat své další akce ap.. Je to v nás, v našich povahach.
Jana Hošková
Já to pochopila dobře, Jitko, že to byla citace. Tím "vaším příběhem" jsem myslela vámi citovaný příběh :-))
Marie Seitlová
Zajímavý článek.
Hana Polednová
Zuzko, moc hezky článek k zamyšlení. Souhlasím a děkuji.
Jitka Caklová
Jano, není to můj příběh. Bylo to dílo náhody, že jsem dočetla na Seznamu komentář Miloše Čermáka, z něhož jsem citovala a který zcela koresponduje s článkem Zuzky. Svůj názor na danou problematiku jsem napsala až po citaci (v " "). Doufat mohu také, ale jistotu, že mě za 34 let nenajdou "spící" u televize za X let, tu nemám :-) Na přítomnost jsem se připravila a neřeším, co bylo, natož co bude :-)
ivana kosťunová
Myslím, že to také závisí na povaze člověka, někdo navazuje nová přátelství snadno, jiný s tím má problém. A potom jsou také lidé, kteří o přátelství nestojí, vystačí si sami. Ale pořád žádná státní instituce nemůže nahradit upřímný člověčí zájem.
Jana Hošková
Hezky napsané, Zuzko. A k příběhu Jitky C: doufám, že taky nebudu nalezena jednou vysušená u počítače :-))
Hana Rypáčková
My to tu máme dost dobrý, kluby a nyslí se na důchodce. Ale ve svátky jen jedna hospoda otevřená a na střídačku, takže by se někdo mohl cítit a být sám. My si děláme program mezi přáteli sami...Prvně nejsem s rodinou a stačí mi navštěvy a setkávání. Mohu se dobře postarat o psa , když už je stařeček.
Libuše Křapová
Článek vedoucí k zamyšlení. Díky za něj, Zuzko
Jitka Caklová
Právě jsem dočetla na internetu komentář Miloše Čermáka a přidávám výňatek, jen nevím, jestli úsměvný, nebo spíše k pláči. Asi jak pro koho: "Osamělost Je to paradox. Čím víc máme prostředků a možností komunikovat, tím jsou lidé osamělejší. A tím větší problém osamělost představuje. Zvlášť v civilizovaném světě. Některé státy dokonce mají pro osamělost speciální ministry. Ale ani to nepomáhá a jsou lidé, kteří zůstanou osamělí i po smrti. V září přinesl deník Bild článek o důchodci Heinzi H., který zemřel v 59 letech. Ovšem už v roce 2011, a protože Heinz H. dostával důchod na bankovní účet a z něj se zároveň automaticky strhával nájem a další poplatky, nikdo to nezjistil. Mrtvolu objevili sousedé náhodou, a to v obývacím pokoji u zapnuté televize. Jaký program nebožtík sledoval, se do médií nedostalo." Příliš rychle jsme uvěřili vějičce, že stát se o nás postará od kolébky do hrobu a přitom zapomněli, kdo je vlastně stát a že rodina je základ státu. Takhle to dopadne, když se dá přednost přepychu, mamonu, lžím, místo lásce v rodině.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.