Děti, psi a kočky jsou božstvo. Čím vás ještě překvapí Řecko?

Řecko je kouzlené a svými zvyky velmi originální. Nějaké zákazy a příkazy lidi moc nezajímají. Najezdili jsme v Řecku vypůjčenými auty stovky kilometrů a rychle jsme se přizpůsobili. Zejména co se týče rychlosti. Když jsme stíhali trajekt v Keramoti, já řídil jedno a žena druhé auto. Vezli jsme ještě jednu rodinu. na silnici, kde byla šedesátka a devadesátka jsem s nohou u podlahy jel 130 a moje žena mi přesto ujela. Trajekt jsme stihli tak tak. naši starší pasažéři však byli na infarkt.

Řecko si s toulavými zvířaty neumí poradit. Je mi vždy moc líto hlavně kočiček, které pobíhají hladové okolo hotelů. Např. na Gran Canarii měly podobný problém a Španělé ho vyřešili tím, že je nechávají kastrovat. To samé jsem zažila i na La Manze. Řekové mají výborné víno, jídlo ale všude tak trochu binec. Problém s toaletami je pozůstatek po britském mandátu na některých ostrovech.

Kamarádka která je pověstná svojí láskou k němé tváři si z Řecka přivezla psa. Toulavý pes který nepoznal nic jiného než hlad. A jmenuje se Demis podle jednoho zpěváka. Teď už je to kus psa a mazel, ale když jsem ho viděla po příjezdu do Prahy, nevěřila jsem, že ho z toho veterinář vůbec dostane.

Nejradši bych se nechala překvapit antickými památkami. V Řecku jsem nebyla. Po měsíčním pobytu v SSSR v 70. letech by mě toaletní ne/kultura nepřekvapila.

V Řecku, tedy víc na ostrovech než na pevnině, jsem byla několikrát. Něco ze zde uvedených poznatků potvrzuji. Řekové jsou totiž, alespoň z pohledu nás turistů, velmi pohodoví a benevolentní, řada věcí je nevyvede z míry, ani čas. Nemůžu však souhlasit s tvrzením, že vedle dětí jsou pro ně božstvem i kočky a psi. Kočky nechávají svému osudu a psy často, jak mi řekla servírka na Olympské riviéře, dovezou autem z Athén do letoviska na pobřeží a tam je vyhodí. Viděla jsem spoustu zdivočelých vychrtlých psů, kteří se mezi sebou rvali o živobytí. Hrozná dovolená.