Za plotem
Ilustrační foto: pixabay.com

Za plotem

6. 12. 2018

Voda stojatá,
stopy od bláta,
barva zralých višní,
nevinní i hříšní.

V sobě na chvíli
jsme se ztratili,
napřed jsme se báli,
pak se milovali.

Držet v náručí,
co to zaručí,
slza deště smyla
slova pošetilá.

Uplakaný den,
láska za plotem,
štěstí trochu kruté,
višně rozšlápnuté.

Moje poezie
Hodnocení:
(5.1 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Elena Valeriánová
Zuzko, Zuzko, trocha poezie nikoho nezabije. A tvoje poezie po ránu je jak pohlazení po duši. Krásné, zas a znova. Jsi nedostižná.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.