Příprava na období penze

Paní Halátová, mýlíte se, stále existuje výpovědní důvod nadbytečnost a výpověď může dát prakticky každý zaměstnavatel v souladu se zákoníkem práce.

Do důchodu jsem šla o 2 roky později a i nadále jsem na malý úvazek několik let pracovala, dokud mou práci nenahradil stroj. Na nějaké dlouhé úvahy o mém novém "stavu" jsem ani neměla čas. Jednak jsem si vyřešila svoje nefunkční manželství, přestěhovala se do menšího bytu, vyměnila kompletně nábytek a to mi zabralo tolik energie, že na velké přemýšlení nezbyl čas. Nedlouho před tím mi zemřela maminka, o kterou jsem se starala a musela jsem zlikvidovat její byt. Poprvé jsem s přítelkyní jela na zaslouženou dovolenou do Španělska, které zůstalo nezapomenutelné. Také se mi narodil vnuk, na kterého jsem se těšila a zároveň mi přibyla starost o dceru, která náhle ovdověla. Nakonec jsme vše spojenými silami zvládly a stále jsme ve spojení a pomáháme si navzájem, i když nebydlíme ve stejném městě. Nejlepším lékem na nějaké stýskání je jakákoliv práce pro sebe i pro ostatní.

I když pobírám starobní důchod ráda pracuji ve své firmě. Už před nástupem do důchodu jsem si udělala živnostenský list a dnes již 12 let pracuji jako OSVČ. Mohu si takto plnit své sny a cestovat do zemí kam bych se být jen v "důchodu" nikdy nedostala. Ani nevím jak bych bez práce žila, asi by to byla obrovská nuda. Za mlada jsem se do důchodu těšila, dnes se těším jít do své kanceláře. Práci nikou tím pádem neberu, platím daně a dokonce i sociální a zdravotní pojistění.

Penze je fajn období.

Velký mýtus důchodců že nic nemusí musí spoustu věcí aby např. udrželi domácnost a sebe v čistotě a můžou jen to co jim dovolí nevelká penze.

Já jsem za své rozhodnutí ráda, šla jsem do důchodu o 3 roky dřív, ale i o 3 déle.Když to zhodnotím, od 15l. jsem se i dost nadřela, mám výuční list i maturitu, vychovala jsem dvě děti, pomáhala jsem prarodičům i rodičům, co šlo a jak o to stáli.Bezdětná, o něco starší žena, vykonávající lehkou práci, šla do normálního důchodu o něco dříve, než bych měla jít já, ten, kdo tohle vyměřuje, vyměřil, odsouhlasil, je úplně mimo , co se týtá života obyč lidí.Je mi jedno, že mám míň peněz, než kdybych vydržela, mám čas na sebe i na své nejbližší a to je pro mne sůl nad zlato, vím, proč.

Důchod mě baví , nemám ráda slovo MUSÍM, konečně nic nemusím a je mi fajn

Penze....... radost,volnost,nic nemusím,jen co chci .Proč se děsit, spíše naopak ....užívat a pomáhat tam ,kde je to třeba a život sám přinese nové možnosti...

Řekla bych po příspěvku Hany R., že víc než kdekoliv jinde, zde platí známé přísloví, které jsem v dětství měla často "na talíři": "Jak si kdo ustele, tak si lehne."

Já se vlastně životu v důchodu teprve učím. Moc jsem se těšila. Plán jsem neměla přesně stanovený, ale věděla jsem, co už dělat nechci a i to, co bych si přála. Takže se snažím, aby se postupně alespoň některá ta přání splnila.