FOTO: autor

Jak jsem v Bechyni potkal smůlu

15. 6. 2018

... aneb Nedotýkejte se cyklistů ani na zem spadlých.

Konečně mám něco aktuálního - výlet na pár dní, na kole. Bydleli jsme na samotě, v penzionu asi čtyři kilometry od Bechyně. Měli jsme dobře naplánováno, co chceme na kolech projet, trasy, vzdálenosti a tak...

Stručná osnova by vypadala asi takhle :

1.den: příjezd, ubytování, obvyklý seznamovací večírek

2.den: 48 km na kole, ke konci jsem se ošklivě rozsekal a tím pro mne cyklistika skončila

3.den: spím a léčím se

4.den: cvičná procházka Židovou strouhou a poúrazový relax

Zpracoval jsem to zase jako fotokomiks, a co jsem chtěl, to jsem napsal k fotkám. Není to reportáž, je to osobní pohled.

cestování

Autor: Mirek Hahn

Hodnocení:

(5 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Růžena Kuželková 14.6.2020 19:00

Moc jsem se pobavila,díky,díky a až se zase někam vypravíte - prosím - opět s "povídáním" pro nás,kteří tam nejsme - děkuji K.

Mirek Hahn 22.7.2018 21:09

Dano, prima, že se vám tam líbilo, mě také a moc. Jsem vám zavázán za pozitivní zprávu, mám aspoň trochu reflexe, že to není jen moje osobní úchylka ale je tam opravdu pěkně. Některá místa mají prostě kouzlo :-)

Dana Puchalská 22.7.2018 13:09

Mirku H. Děkuju. Bylo to tam luxusní /myslím ten klid a ticho. A nikde nikdo. Až z toho tichá nás z města "bolely uši". A po takové romantické krajině se mi vůbec do Prahy nechtělo. Fotila jsem nejen já, ale i manžel. A tiše jsem vzpomínala na to, jak jsem jako mladá pochodovala a pádlovala po Lužnicí..A to že obsluha v penzionu nelitala jako splašena mně nevadila. Přece jsem nejela do Hiltonu. Máme s majitelem domluvené i další. A sice vinobraní. Já se obětuju a budu pít i za manžela. :-) :-) :-) Ten je už léta abstinent a tak doháním rodinný průměr za něj.

Mirek Hahn 27.6.2018 10:04

Libore, máš pravdu. Jsem si vědom toho omezení, které je způsobeno převedením textu do obrázkového formátu. Ale i s tím omezením jsem se pro to rozhodl. Od nějakých cca patnáctipalcových notebooků výš, to lze prohlížet a číst. Zkoušel jsem to na různých monitorech. A např. na desetipalcovém tabletu už to skoro nemá smysl ani jako samotná fotka, je to moc malé.

Alena Tollarová 18.6.2018 13:08

Au au au, není tam někde u č. 2 prostor pro statistiku těch padlých, kteří nevedli kolo? Každopádně vyprávění i fotky jsou bezva a bolístky už se snad zahojily.

Ilona Erika Kolář 17.6.2018 20:59

Tak přesně takhle jsem letěla na železničním přejezdu na loňské "cyklotour" v Kolíně. Nejvíc jsem litovala roztrženého rukávu u bundy.

Alena Vávrová 16.6.2018 23:27

Mirku, moc fajn vyprávění a fotky jako to víno, co jsi pil. Doufám také, že už sis to padání z kola vybral a další již nebude. A snad už jsi OK.

Jitka Mošovská 16.6.2018 19:01

Početla a pobavila se. Ať jste zase fit.

Mirek Hahn 16.6.2018 17:31

Jsem rád, že se fotky líbí. Dal jsem si s tím docela práci a hodně to pro mne znamená. Děkuji. Ještě musím upřesnit, že nejsem železný muž, nejsem sportovně založený, nepěstuji kondici. Jsem spíš poživačný typ.

ivana kosťunová 16.6.2018 08:08

Takový je život. Díky frajeřině( nesesednutí z kola) jsi se dostal na místa, která bys jinak asi nenavštívil. Nač si stěžovat ? Rameno se zahojí a krásné fotky zůstanou. Forma fotoreportáže ti sedí.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek