A pak se probudím
ilustrační foto: pixabay.com

A pak se probudím

31. 1. 2018

Stokrát se probouzím
s očima zmatenýma,
hodiny tikají
a ukrajují čas,
štěstí je polostín
a stesk ho nedojímá,
když city vzlykají
jak tenký dětský hlas.

A pak se probudím
do rozkvetlého rána,
budík se zastavil
a čas vzal druhý dech,
štěstí je z kopretin
a stesk jen pouhá fáma,
když žiji chvílí chvil
při vlastních akordech.

Moje poezie
Hodnocení:
(5 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Helenka Vambleki
Má hluboká poklona, Zuzi, jsi Básník s velkým B, dávám deset hvězd!
Jana Šenbergerová
Jen z nejhlubšího nitra může vyvěrat něco tak křišťálově průzračného.
Věra Ježková
Zuzko, nádhera. Díky za krásný začátek dne. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.