To správné líčení. Existuje?

Já o sebe pečují ne moc často, ale snažím se držeet mládeže a nějakych babských rad na internetu. Většinou beru na http://www.esmina.cz/zajimavosti/ je tam toho dost i pro mě :)

My jsme měli na škole paní profesorku a té jsme říkali Carmen ale bylo to dílo. Kluci jí říkali Sněhurka a někdo i Marfuša. No zážitek. Co mám povídat. Vidělu jsme jí na sto honů a my holky jsme si slábily že ani na za tisíc korun se takhle malovat fakt nebudeme(psal se rok 1975). Jo jo jak říkal můj tatínek -chodská truhlice je proti ní decentní malba. Krásný den přeju všem.

Já se nikdy nesvěřila odborníkům a teď toho lituji. Je to znát, kdo o sebe pečuje. Příště budu chytřejší a polepším se. Jsem totiž v oblasti líčení tvrdohlavá a nenechám si poradit.

Výrazné líčení se mi nikdy nelíbilo. Hezky to píše Ivana K. Ovšem, než jdu ven, „obličej na ksicht“ si vždy namaluji.

Nedávno jsem viděla Na Poříčí paní Soňu Červenou. I když jí je přes 90, byla sama v kavárně Černá labuť, některé ženy si k ní přišly pro autogram, šla si nakoupit do veganské prodejny, pohybovala se celkem lehce, jen s malou hůlkou. I když na ní vysoký věk byl vidět, působila velmi charismaticky a pěstěně. Pouze mi vadily rudé rty. Ale třeba je má v souladu se svým jménem.

Přehnaně výrazné červené rty, jako na obr. 1, mě vyloženě odpuzují. Třeba žena, která se mi moc líbí, je Tereza Kostková. Ale má takové rudé dny, jen někdy, ale stačí to, abych ji vypnul. Když už jí to nemůžu říct.

Jsem pro jemné nalíčení. Maminka mi vždy říkala: " Nepřeháněj to malování, budeš vypadat jak sletový plakát." a asi měla pravdu.

Z paní na titulní straně nemám dobrý pocit! Je to drsný typ dozorkyně. Taky se namaluji když jdu do města,jinak se nelíčím.Rudou rtěnku bych se nikdy nenamalovala,nejsem klaun.Záleží na každé ženě,na typu ženy a každá za ta léta ví,nebo by měla vědět co ji sluší a co se k jejímu typu obličeje hodí, nehodí.Ženy dole se mi líbí všechny nalíčené i když některá je výrazněji nalíčená.

Na mně to nalíčení poněkud vidět je, ale to už je styl. který mám zažitý a nějak ke mně podle mého patří. Oči ožijí. Ale že bych se tím nějak celkově zabývala, to ne. Je to denní součást úpravy jako třeba umytí. Takže vlastně, jak mi někdo chytrý řekl, si vyrobím Pivcovou a můžu jít. :-)))