Užít si penzi, anebo raději odkázat byt našim dětem?
Ilustrační foto: ingimage.com

Užít si penzi, anebo raději odkázat byt našim dětem?

12. 10. 2017

Částky, které požadují za nájem a služby soukromí stavitelé penzionů pro seniory, si většina starších nemůže dovolit. Rádi by konec života strávili v přízemním bytě se zahrádkou a zajištěnými lékařskými a sociálními službami, ale nemají na to potřebné peníze. Problém je však ještě jinde.

Čeští penzisté příliš myslí na to, co po nich zůstane dětem a vnukům. Neradi prodávají své majetky, aby si zajistili na stáří zasloužený komfort.

Developeři mluví o byznysu budoucnosti. Řeč je o stavění dalších komplexů pro seniory. Těch, kde má člověk sám nebo v páru pěkné bydlení, a je na něm, zda se stará sám o sebe nebo si připlácí za různé služby, které jsou v areálu k dispozici. Od lékaře, přes paní, která přinese nákup, po uklízečku či sestru, jež pomůže s hygienou. Podle toho, co kdo potřebuje a jak se jeho zdravotní stav vyvíjí. Ideální model běžný v západní Evropě.

Jenže počítejme. Například v Průhonicích se v takovém luxusním objektu za nájem se službami platilo třicet tisíc měsíčně. Nebo se tam dal byteček přímo koupit za dva miliony. Z pohledu průměrného seniora šílené částky. Projekt zkrachoval. Na druhé straně, konkurenci se daří. Podnikatel Jaroslav Plesník, který založil síť zařízení Senior park, staví další a další areály a říká: "Není to byznys na rychlé zbohatnutí, ale kdyby to bylo ztrátové, nedělal bych to."

Čtrnáct, patnáct tisíc za měsíc, které se obvykle v takových areálech platí, je také hodně, přesto je o místa v nich zájem. Na podobný model sází mnoho velkých developerů. Vypadá to, že nabídka podobných zařízení bude brzy velká. Potíž je v tom, kde na ně potenciální klienti mají vzít.

"Mnozí čeští senioři jsou zvyklí, že by po nich mělo dětem a vnukům takzvaně něco zůstat, proto odmítají prodat své byty a za utržené peníze se nastěhovat někam, kde mají odpovídající služby," říká psychiatrička Tamara Tošnerová. "Nejsme zvyklí se na stáří takzvaně připravovat. A vlastním potřebám nadřazují potřeby dětí, vnuků."

Myslete sami na sebe

Jinými slovy: Babička téměř nejí, aby měla na to utáhnout všechny poplatky kolem svého velkého bytu, ale odmítá ho prodat a za nabízené dva miliony si platit péči a bydlení v pěkném penzionu. Trvá na tom, že byt po ní přece musí zůstat vnučce. Co na tom, že vnučka za ní jezdí jednou za rok a vydělává třicet tisíc, zatímco stará dáma už nevyjde do druhého patra a v zimě téměř netopí, aby ušetřila.

"Často se setkávám s tím, že seniorům velmi záleží na tom, aby po nich byty zůstaly vnukům. Kvůli tomu si nechtějí ve stáří dopřát nic lepšího, šetří, ba živoří," uvádí realitní makléřka Petra Novotná.

Přesto mají demografové jasno: Soukromá zařízení pro seniory mají budoucnost, i když jsou náklady na život v nich vysoké. Do penze se blíží generace lidí, která ještě stihla v devadesátých letech začít podnikat a mohou si teď ve vyšším věku dovolit určitý komfort.

"Lidí v důchodovém věku bude výrazně přibývat," míní demograf Tomáš Kučera. "I kdyby utráceli jen jako dnešní senioři, jsou z podnikatelského hlediska zajímavou skupinou, protože v součtu se kupní síla zvýší. Jakýkoli byznys zaměřený na seniory je zajímavý. Vždyť v roce 2060 bude šestkrát více lidí starších osmdesáti pěti let než jich je nyní."

Kdo čeká na místo v domově pro seniory dotovaném státem, má mizivou šanci. Například v Praze pobírá důchod okolo dvě stě sedmdesáti tisíc lidí, ale v domovech pro seniory tam je jen dva tisíce čtyři sta míst. Pro mnohé, kteří se ocitnou bez pomoci třeba ve vyšších patrech bez výtahu, je stěhování do areálů pro starší a nemocné lidi, jedinou šancí, jak dál žít důstojný život.

Těžko říct, jaká bude příští generace penzistů. Zda budou dále myslet jen na to, co po nich dětem a vnukům takzvaně zůstane. Nebo prodají byty a jiné rodinné cennosti a přestěhují se do pěkných areálů s parky, zahradami a péčí, jakou si vyberou. Levné to nikdy nebude. Ale třeba se stane společenskou normou toto: Milé děti, starali jsme se o vás celý život, tak teď se zbytek života budeme starat sami o sebe, ať se máme co nejlépe." V západních zemích takto hodně penzistů uvažuje naprosto běžně.

penze
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Mirek Hahn
Na tyhle věci se hodně lidem nechce myslet, stěhovat se na stará kolena, počítat ufinancovatelnost bydlení v seniorském areálu atd. Mě to přijde pragmatické a užitečné. Tak nějak si říkám, že bych to chtěl realizovat, vyměnit současné vlastní bydlení za vlastní bydlení v nějakém seniorům přívětivém komplexu. V nájmu to je samozřejmě ekonomicky náročnější ale za menší finanční výpomoci dětí to není nic nemožného.
Hana Rypáčková
Hrozně jsem se po ránu pobavila. Neznala jsem Pitominu Okamurovou... :-) Raději se / i když samotná bytě / hřeji na výsluní lásky svých dětí. Až to nepůjde, oni se o mne postarají. Jestli to bude výminek nebo penzion, to už mi bude asi jedno. Nač stahovat kalhoty , brod je ještě daleko. A kdyby byl blízko, stejně to už nevyřeším. Ano, sociální byty si drží stát pro nepřizpůsobivé. A vy, kteří jste se zmohli na byt nebo barák to nastrkejte developerům.
Karel Hyndrák
Je zvláštní, že když někdo řekne ošklivou pravdu, vzbudí to takový odpor. Ze včerejší volební debaty v ČT24 o sociálních bytech je jasné, že jediným řešením budou asi jen ti developeři (podnikání kvůli zisku). Zájemců o levné byty je moc a senioři budou až na ocasu pozornosti. Zajímavé je, že nikdo (ani Okamurková) nemluvil o "nepřizpůsobivých" o kterých se mlčky předpokládá, že dostanou všechno.
ivana kosťunová
Jsou i rodiny, kde je obvyklé, že si členové vzájemně pomáhají.
ivana kosťunová
Nevidím nic nenormálního na tom, že senioři chtějí zanechat nemovitost rodině. Jedině tak vznikají kořeny, láska k rodnému městu, místu, a vůbec naše historie.
Oldřich Čepelka
No ale aspoň zvažte, má-li starý člověk nemovitost, byt nebo domek, obrácenou hypotéku na nemovitost. Investiční společnost (ne nutně realitka) vyplácí seniorovi měsíčně třeba 10 tisíc Kč, prostě jen přilepšení, proč by si pořádně neužil zbytku života? Ale hodí se to tam, kde děti tu nemovitost nepotřebují, mají například vlastní byty...
Jana Šenbergerová
Bez ohledu na trendy v západních zemích si myslím, že prospěch mých dětí je mi milejší než prospěch developerů. Každý dělá, co považuje za nejlepší. Pro sebe nebo pro jiné.
Alena Vlčková
Promiňte, ale není toto komerční článek realitních makléřů a developerů....?

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.