Kolik přátel je tak akorát?
Ilustrační foto: Elena Valeriánová

Kolik přátel je tak akorát?

26. 5. 2017

Kdo má ve vyšším věku hodně kamarádů, je šťastnější než jeho vrstevníci, kteří jsou samotářští. Většina lidí sice tuší, že tomu tak nějak je, ale teď to oficiálně potvrdila studie britských vědců. Psychologové dlouhodobě zkoumali životní styl a názory tří set britských seniorů. Došli k závěru, že ti, kteří mají přátele, jsou nejen spokojenější, ale i fyzicky zdravější.

Zkusme si ale položit v této souvislosti pár zásadních otázek: Kolik přátel je tak akorát? Je lepší mít hromadu kamarádů, se kterými klábosíme o počasí a politice, nebo jednoho či dva velmi blízké lidi, jimž se můžeme svěřit i s tím nejintimnějším trápením a věříme jim? A co je vlastně v dnešní internetové době pojem přítel, když se jím na sociálních sítích označují lidé, kteří se ve skutečnosti nikdy neviděli?

Kdo je náš skutečný přítel

Právě čas, který trávíme na internetu, dává slovu přítel dost na frak. Vytratil se jeho původní smysl, přítelem je dnes ve virtuálním světě každý každému. Zajímavé proto je, že v každé době si pod slovem přítel, lidé představovali něco jiného.

„Obsah pojmů přítel, přátelství úzce souvisí se společenskými a kulturními souvislostmi a mění se spolu s nimi v čase,“ uvádí Blanka Řeháková ze Sociologického ústavu Akademie věd, která zpracovávala studii na téma Vzorce přátelství v České společnosti.

A vysvětluje: „Tak například v antickém světě bylo skutečné přátelství ceněno nade vše ostatní. Pro čestného muže byl přítel jeho druhým já. V tomto ideálním pravém a recipročním přátelství byla náklonnost, respekt a věrnost. Říkalo se, že jeden přítel je dost, dva už jsou mnoho a mít tři je stěží možné.“

No vida, staří Řekové a Římané by se asi hodně divili, jak se dnes mnozí lidé chlubí, že mají na Facebooku tisíce přátel. Možná by se divili i tomu, jak nyní přátelství lehce vznikají a zanikají podle toho, jak se komu zrovna daří. Když je někdo úspěšný a dobře vydělává, má přátel hodně. Když se mu přestane dařit, přátel ubývá.

Ale citujme ještě Blanku Řehákovou: „Ovšem už tenkrát byla přátelství a přátelství. Tak například Aristoteles rozlišoval přátele pro užitek, pro potěchu a přátele jako „druhé já“. Podle něj pouze ti poslední mohou vytvořit plnohodnotný vztah mezi lidskými bytostmi.“

Nejdřív na síti, pak osobně

Sociologové a psychologové nyní zkoumali také vztah věku a přátelství. Nejvíce přátel, tedy lidí, které považují za velmi blízké, má mladá generace. Přesněji lidé ve věkové kategorii osmnáct až třicet let. Ovšem lidé ve věku mezi šedesátkou a pětasedmdesátkou, mají podle průzkumů čtyřikrát menší šanci než mladí, že ve své blízkosti mají někoho, kdo je jim opravdu blízkým přítelem. Častěji se to daří ženám než mužům, u kterých se právě s přibývajícími lety objevuje více samotářů, nedůvěřivců, morousů, zkrátka lidí bez přátel.

Také platí, že čím měl člověk v mladším a středním věku vyšší vzdělání a zajímavější práci, tím více přátel mu pak ve vyšším věku zůstalo. Ženy vyšší věkové kategorie, tedy šedesátnice a výše se osobně stýkají s přítelkyněmi a kamarádkami čtyřikrát častěji než muži. No ano, stačí se rozhlédnout, koho je víc v kavárnách, divadlech, na výletech? Převažují páry seniorek či přímo jejich skupinky.

Všechna zkoumání psychologů a sociologů tak vlastně potvrzují to, co známe z našeho běžného života. Ve vyšším věku se noví přátelé hledají hodně těžce, a kdo si nějaké nezachoval z doby, kdy studoval, pracoval či sportoval, má jen malou šanci, že nějaké nové najde. Možná by nám lidé žijící v dřívějších dobách záviděli možnost, že si tedy můžeme pěkně z klidu domova hledat na internetu lidi, se kterými máme podobné názory, zájmy, s nimiž nás baví diskutovat. Zkrátka aspoň přátele virtuální. Ale v našem zájmu je, abychom těmito virtuálními přátelstvími nenahrazovali chuť setkávat se lidmi osobně. Úplně ideální je, když se nějaké takové kamarádství ze sítě časem přetvoří v kamarádství opravdové a lidé se domluví, že třeba společně zajedou na výlet, zajdou na kávu či vyrazí na kolech.

Bylo by totiž škoda, kdyby jednou historici popisovali začátek jednadvacátého století jako podivnou dobu, kdy si lidé pod pojmem přítel představovali někoho, koho znají jen z dopisování si na internetu.

přátelství
Hodnocení:
(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Růžena Marková
Vratislavo hned na začátku mě upoutala naše fotka z Loučné nad Desnou na seznamu. Článek pod fotografií je zajímavý. Ráda jsem si ho přečetla.
Elena Valeriánová
Přátelé? Kamarádi? Kamarádka? Přátel mám více, záměrně nepíšu hodně, a to především díky tomuto portálu, ale také třeba naší seniorské třídě VU3V. Kamarádů, mám méně, ale vím, že se na ně mohu spolehnout. A kamarádku? Nemohu napsat, že mám jen jednu, za celý život se mi jich pár nasbíralo, opravdu pár tedy dvě - tři ty nejbližší. Myslím, že na přátele z íčka přesně pasuje poslední věta předposledního​ odstavce tohoto článku. Tak díky íčko za přátele.
Zuzana Pivcová
Jsem čas od času ráda ve větší kamarádské společnosti, ale přátele jsem měla a mám vždy jen jednotlivce.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.