Senioři, máte mezi přáteli mladé lidi? Je to důležité!
Ilustrační foto: ingimage.com

Senioři, máte mezi přáteli mladé lidi? Je to důležité!

20. 4. 2017

Položme si tuto otázku: Kolik let je našim nejbližším přátelům? Odpověď je jasná: Stejně jako nám, případně o něco méně nebo více. Ale proč mezi nimi není třeba pětadvacetilá slečna nebo třicetiletý muž?

Jistě, přirozené se zdá být, že člověk má kamarády a přátele mezi svými vrstevníky. Našel si je ve škole, v práci, při různých zálibách a už mu zůstali na celý život. Ne nadarmo se přece říká, že pokud si člověk nevybuduje přátelství v mládí nebo v takzvaně produktivním věku, ve stáří zůstane osamělý. Ale zkusme se na to podívat z jiné stránky.

„Když si jdu koupit nové oblečení, požádám o doprovod šestadvacetiletou neteř mé kamarádky,“ vypráví šedesátiletá paní Jana z Ostravy. „S kamarádkou, také šedesátnicí obvykle ohlížíme stejné věci a bavíme se o tom, zda je to pro nás vhodné či ne. Ale tahle mladá slečna má úplně jiný pohled. Bere mě do obchodů, do kterých by mě nenapadlo vkročit, tipuje mi trička a kalhoty, na které by mě nenapadlo se podívat. Nakupovat s někým mladším je mnohem zábavnější,“ vysvětluje.

Podobnou zkušenost má pětašedesátník Vladimír, bývalý muzikant, vdovec. „Syn mého souseda mi pomáhal doma nainstalovat programy do počítače. Dali jsme se do řeči o hudbě a já jen tak poznamenal, že v mém věku není kam za muzikou jít. Přece nepůjdu sám na rockový koncert nebo do klubu. Tvrdá muzika mě přitom baví, nejsem typ, který by šel na koncert vážné hudby. Ten mladý muž se divil, proč takhle uvažuju. A pozval mě do jednoho klubu. Strávil jsem tam pěkný večer s partou muzikantů ve věku mezi třicítkou a čtyřicítkou. Dokonce jsme se domluvili, že si společně zahrajeme,“ popisuje.

Pořád ve stejné bublině

Je to tak. S kamarády – vrstevníky se bavíme o stále stejných věcech. Vzpomínáme, co jsme prožili. Máme podobné zkušenosti, názory, životní styl. Žijeme vlastně ve stále stejné bublině. „Vrstevníky spojují životní a dobově podmíněné zkušenosti, hodnotový rejstřík a způsob uvažování,“ vysvětluje Tamara Tošnerová, psychiatrička věnující se především dříve narozeným.

Často si můžeme sami za to, že se cítíme ve vyšším věku od mladé generace odlišní, že ji nechápeme. Je to především proto, že s ní nejsme ve styku. Návštěva dětí a vnoučat je něco jiného, to je přirozené. Ale trendem je teď hledat si nové kamarády odlišného věku.

Dejme znovu slovo Tamaře Tošnerové, Upozorňuje na následující situaci:

„Děti z mateřské školky chodí zpívat do domovů důchodců, kde vidí ubohé stařenky, které svým zpěvem potěší. Odnášejí si obraz o stáří dál do života, vidí nemocné trosky závislé na péči ústavu. Mnohem užitečnější by pro ně bylo, kdyby do školy přišel šikovný starší řezbář, který by jim ukázal, jak pracuje se dřevem. Kdyby přišla seniorka krajkářka a s děvčaty by vymýšlela, jak krajky aplikovat do současné módy. Senioři by mohli školáky doprovázet jako experti při návštěvách výstav, technických expozic a podobně,“ vysvětluje.

Některé neziskové organizace mají program, v jehož rámci chodí na přednášky do škol lidé, kteří prožili válku nebo byli postiženi komunistickými procesy v padesátých letech. Děti a studenti při jejich povídání nevyrušují, ba je přímo hltají. Jsou uchváceni tím, že si mohou povídat s konkrétním pánem, který třeba přežil mučení v kriminále. Vyptávají se ho, zajímají se o podrobnosti. Když jim o tomtéž vypráví učitelka, která vše zná jen z učebnic, je to méně poutavé.

Žádoucí sblížení generací

Nebojme se tedy mladších lidí. Neříkejme si: Mají jiné zájmy, jsou jiní než my, o čem bychom si s nimi povídali? Nemysleme si, že je nezajímáme.

Důkazem může být poznatek, který psychiatrička Tošnerová popisuje ve své knize. Když psychologové zkoumali, zda se mezi lidmi odlišných generací může vytvořit kamarádství, zaměřili se na počítačový kurz v německé Míšni. Studenti, kteří tam učili seniory pracovat s počítačem, uvedli, že se během několikatýdenního kurzu jejich vztah ke starším lidem změnil. Šedesát procent studentů uvedlo, že si mezi seniory našlo sympatické typy, se kterými by si někam třeba vyrazili. Stejně tak se vyjádřilo padesát procent učících se seniorů. Generace se prostě sblížily, protože k tomu měly příležitost.

Neznamená to, že teď máme přestat telefonovat svým dosavadním přátelům a začít žadonit u dětí sousedů, ať nás vezmou na diskotéku. Ale zamyšlení nad tím, kolik mladších lidí je v okruhu našich kamarádů, může náš život zase trochu popostrčit jiným směrem.

přátelství
Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Ilona Erika Kolář
Já mám. Ne, že by to byli ti nejdůvěrnější přátelé, ale velice dobře s mladými lidmi vycházím. Nikdy se mi nestalo, když jsem něco potřebovala, že by byli neochotní, naopak. A vůbec nejlépe vycházím s mladými muži, tzv. puberťáky. Oni mě zkrátka poslechnou. Kdy něco potřebuji od starších kolegů (myslím 40 a výše), tak většinou bručí a jsou strašně náladoví. Ti mladí se proti nim můžou "přetrhnout", aby mi udělali radost.
Zuzana Pivcová
Když jsem ještě pracovala v archivu, tak v závěru byli všichni mladší než já. Nejméně o 1 rok, nejvíce asi o 40. V současné době mi lidé tak od 45 výše připadají projevem a zájmy skoro jako vrstevníci. Jsou už zralí a mají zkušenosti různého druhu. A co se týče aktivit, tak se nějak moc nelišíme. Hůře snáším některé skutečné vrstevníky, kteří se baví o neduzích a medikamentech, stěžují na režim a společnost jako takovou a celkově jsou už hrozně usedlí a skleslí. Takovou společnost nevyhledávám.
Mirek Hahn
Tedy...., to tak úplně jednoznačně nevnímám. Trendu, hledat si mladší kamarády, nepodléhám. Spíš se snažím diverzifikovat přátele a známé podle zájmů a zaměření. Když se setkávám s lidmi z různých oborů, různých životních stylů a různých povah..., dostává se mi informací a zkušeností ze širokého spektra. A specielně hodnotový rejstřík mne spojuje spíše s vrstevníky. Netoužím příliš trávit večer posloucháním monologu, někoho v produktivním věku, o hyperaktivitách vedoucích k postupu na vyšší pracovní pozice. Uvědomuji si to vzdalování generací ale raději vycházím ze své bubliny za širokým a různorodým okruhem přátel svojí generace.
Jitka Hašková
Já se snažím být v kontaktu s mladými, s dětmi svých kamarádek, příbuzných, stále učím pár hodin týdně na vysoké škole, i když je mi přes 70. Získala sem nové mladé kamarádky v Mecenášském klubu Národního divadla.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.