Zdálo se mi, aneb Něco o snech
Fotokoláž: autorka

Zdálo se mi, aneb Něco o snech

28. 2. 2017

K napsání tohoto článku mě inspiroval sen, který se mi onehdy zdál a na rozdíl od jiných většinou bláznivých a nesmyslných se tvářil jako příběh. Já osobně mívám velice často barevné, dějově bohaté sny, což mě už mnohokrát v minulosti přimělo k tomu, abych se sny zabývala, i když ne soustavně. Kladu si otázku, jako asi většina lidí, jak snům porozumět a zda mají pro náš život nějaký zásadní význam. Přečetla jsem na toto téma i pár knih. Ke studiu se nabízí dílo pánů Freuda a Junga, ale těmi jsem se příliš nezabývala, do takové hloubky jsem ani neměla v úmyslu se ponořit. Neradila jsem se ani s esoteriky nebo vykladači snů a snáře neberu moc vážně. Nahlížím do nich jen občas, abych se zamyslela nad některými archetypálními, to jest pro nás pro všechny společnými symbolickými vzory.

Nechtěla jsem nikdy k výkladu svých snů přistupovat příliš vážně a křečovitě se pídit po významu. Spíš jsem to brala a beru jako zábavu a hru, z níž čerpám i částečné poučení. Ono se totiž účel snů zatím ještě nepodařilo jednoznačně objasnit. Víme, že prostřednictvím snových symbolů nám naše nevědomí cosi sděluje. A je věcí každého jednotlivce, jak tato sdělení interpretuje. Některá sdělení jsou jednoduchá, o jiných nevíme, co si myslet. Ale neměli bychom své sny zcela zatracovat. Psychologové tvrdí, že sny nám umožňují udržovat rovnováhu v našich myslích. To, čemu nemůžeme dát průchod v běžném životě, to si odžijeme ve snu. To, co v sobě potlačujeme -  negativní emoce nebo děsivé stavy - musí jít někudy ven a sny k tomu dobře poslouží. Někdy fungují jako kompenzace toho, co prožíváme. Mně samotné se stává, že v době těžkých životních zkoušek se mi zdají krásné konejšivé sny a naopak. V době klidu a pohody mě straší sny mnohdy děsivé. Často se také stává, že něco řeším a s touto myšlenkou uléhám a hle, ráno řešení mám. Myslím, že to je zkušenost mnoha lidí. S tím souvisí známé rčení : Ráno moudřejší večera. A tak podobně díky nevědomí pracujícímu ve spánku prý vznikla i řada vynálezů.

Aby člověk mohl „pracovat“ se svými sny, je třeba si je zapisovat. Není to jednoduché a chce to cvik. V četné literatuře o snech také najdeme návod, jak na to. Většinou si pamatuji jen útržky toho, co se mi zdá. Asi podobně to mají i ostatní snící. Stává se mi také, že se během noci probudím a držím celý sen v paměti s tím, že ráno si ho určitě zapíšu. Avšak po probuzení se vzpomínka rozplyne jak pára nad hrncem. Přiměla jsem se někdy i k tomu uprostřed noci sáhnout po propisce a zapsat si pár poznámek na papír. Ráno mi však buď nedávaly smysl, nebo nebyly k přečtení.

Když se přece jen zadaří sen zaznamenat, je dobré položit si pár otázek (viz autoři knih o snech a přiložený seznam literatury):

*Je možné, že ve snu vyplulo na povrch něco, co se v běžném životě nemůže projevit?
*Objevilo se něco, co si nepřipouštím, nebo nechci, aby se projevilo?
*Co rovnováha mysli?
*Potřebuju si odesnít nepřijatelné emoce?
*Nenaznačuje mi sen nějaké řešení?
*Nevrací se mi několik snů na totéž téma? Jestliže ano, je to pro mne určité varování a měla bych mu věnovat zvýšenou pozornost

A pak již mohu rozvíjet třeba i bláznivé představy, zkoušet asociace,  nechat pracovat představivost a netrvat přitom na jediném z možných výkladů.
Také Freud a Jung užívali analytického výkladu, který rozebírá sen na dílčí děje a objekty a ty zkoumá na základě volných asociací snícího.
Chtěla bych ale zdůraznit, že ve své hře se sny záměrně opomíjím jednu zvláštní kategorii. Jasnovidné sny, které patří do oblasti parapsychologie. V těchto snech - nesnech („živých“ snech, kdy vnímáme do detailu místa, osoby, děje) se stává i to, že nahlížíme do budoucnosti či zvláštním způsobem komunikujeme se svými drahými zemřelými. Ne každý je však ochoten tuto skutečnost přijmout, proto bych to ani dál nechtěla rozvádět.

Můj výše zmíněný sen se odehrál takto:
Cestovala jsem vlakem se svou kamarádkou a na trati z Turnova do Liberce (je zvláštní, proč mi vytanula právě tato města) najednou zastavil mimo nádraží na jakémsi mostě přes roklinku, na jejímž dně tekl potok. Ale protože se vše odehrávalo v zimě, byl právě zamrzlý a vytvářel jakousi stupňovitou skluzavku. Všichni cestující se hromadně přesouvali k oknům, protože venku se něco dělo. A opravdu! Na ledu dováděla skupinka medvědů. Po stráni vylézali nahoru a pak se jeden po druhém klouzali vesele dolů. Všem cestujícím ve vlaku se to očividně líbilo, mně také. A měla jsem z toho radostný pocit a nepochybovala jsem o tom, zda je to možné. Následoval filmový střih, stejný vlak na stejné trase ale ve směru opačném. Tentokrát jsem cestovala se svým manželem. Vlak opět zastavil na mostě nad roklinkou, ale obraz byl zcela jiný. Letní krajina a tekoucí potok a mimo to shluk lidí na březích pod mostem. Po obou stranách potoka totiž stály ženy oblečené v pestrých dirndlech – prostě Rakušanky. Zpívaly a mávaly barevnými stuhami jako roztleskávačky. Prý čekají na medvědy a tímto způsobem je chtějí přivolat. „Co je to za pitomost?“, pomyslela jsem si tentokrát. To už jsem měla blíž k reálným úvahám. Ale než jsem se stačila vzpamatovat z údivu, už vidím, jak můj manžel vystupuje z vagónu a přidává se ke skandujícímu davu. A tu mne zachvátil jednak vztek na něho, že to udělal, a zároveň strach z možného nebezpečí. Mé pocity se zásadně změnily. Něco jiného je sledovat šelmy z povzdálí a ještě z bezpečí vlaku než ocitnout se jim tváří v tvář. A s tím jsem se probudila, takže nevím, zda roztleskávačky byly úspěšné.

Jaký výklad se nabízí? Cestování vlakem zcela jistě signalizuje mou touhu po jakékoliv změně. Přijde jaro, zase se budu moci hrabat v záhonech, vyjet na výlet na kole, na lodi…I medvědi představují znovuzrození, kdy ožívají po dlouhém zimním spánku. To, že mne nepřekvapilo to, co vidím, nejspíš znamená, že v dnešní době informační exploze, kdy můžeme slyšet nebo vidět věci neslýchané a nevídané, si často řekneme: Ano, je to možné.

Výklad ostatních symbolů v tomto snu je poněkud osobní, a proto si jej nechávám jen sama pro sebe. Co dodat na závěr? Nejspíš toto:
„Sen je dobrodružná výprava, na kterou se vydáváme každého večera.“
Ch.Baudelaire

Knih zabývajících se sny je celá řada. Stačí si jen otevřít katalog větších knihoven. Já se občas radím s těmito:

Černý,V.: Jak porozumět svým snům
Taxis,A.: Jak snít a porozumět svým snům
Brown,J.: Moc a síla snů
Schlobohm,A.: Obrazy našich snů

 

 

sny
Hodnocení:
(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Vávrová
Zrovna dnes k ránu na mne cosi "juklo" ze snu, co se mi moc nelíbilo, ale nebudu to nijak zkoumat. Také mám nějakou literaturu, ale moc jsem ve zkoumání snů nepokročila. Snář jsem kdysi též dostala, ale nepoužívám jej. Lidu to napsala výstižně ;-)...
Lidmila Nejedlá
Sny mám velmi často a docela si je pamatuji. Kdysi mi kolegové darovali Snář XXI. století od Oldřicha Rajsigla. Je zanesen do Muzea rekordů a kuriozit. Př. Medvěd, vidět ho - běžte za někým, za něčím hlava nehlava. Je to kniha, kterou sotva unesu, protože je v ní tuna blbostí.
Marie Ženatová
Sny jsem mívala často, když jsem byla mladší - tak na nočním stolku jsem měla deník a tužku a ihned si je nečitelným písmem poznačila, když jsem to ráno přečetla bylo dobře - mohla jsem z toho něco "vytěžit..." Teď se mi zase sny občas zdávají, ale už nemám tu sílu si je v noci značit, takže je často zapomínám. -Ale když je to sen hezký, tak jsem moc ráda - když je ale naopak hrůzostrašný tak jsem moc ráda, že ho do rána zapomenu...
Zuzana Pivcová
Hodně návodné i varovné sny jsem mívala dřív, když jsem byla značně emocionálně rozhozená a podle toho i žila. Některé sny se mi vracely s úpornou naléhavostí a trápily mě. Nyní mám snů málo a spíš jen krátké útržky. Na několik snů ani po mnoha letech nezapomenu, ty byly odjinud.
ivana kosťunová
tak to už je moc - oprava
ivana kosťunová
oprtava - evropské neziskovky
ivana kosťunová
Snový deník bych si asi psát nemohla, všechny sny ihned zapomenu. Pár velmi výrazných snů , které jsem měla v průběhu života si však pamatuji, a marně přemýšlím, co měly znamenat. U jednoho se jakýsi smysl nabízí, ale ty ostatní byly natolik bizardní, že opravdu nevím. PS ty rakouské roztleskávačky přivolávající medvědy mohly být také evropské neziskovci přivolávající imigranty. Nedivím se, že jste cítila nebezpečí :)).
Ilona Erika Kolář
Snažím se psát snový deník, který mám u postele. Když se vzbudím, musím si napsat ihned nějaké záchytné body, protože za chvíli bych to zapomněla. Někteří dokonce používají diktafon, než si sen zaznamenají. Sny si po čase vyhodnocuji a zjistila jsem, že skutečně hodně vypovídají a zpětně si uvědomím, v čem mě sen na něco upozorňoval a co mi naznačoval. Netýká se to ovšem všech snů.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.