Český statistický úřad zveřejnil jasně hovořící čísla. Zatímco v roce 2000 tvořili pracující lidé v této věkové kategorii 17 procent všech českých zaměstnaných, v roce 2015 už 34 procent. Přibývá i ještě starších lidí, kteří pracují. V roce 2000 tvořili pracující lidé ve věku nad pětašedesát čtyři procenta zaměstnaných, v roce 2015 už 5,6 procent.
„Podíl zaměstnaných mužů jak ve věku mezi šedesáti a čtyřiašedesáti, tak ve věku pozdějším nad pětašedesát je vždy vyšší než u žen, to je vidět v celém průběhu let 2000 až 2015,“ říká Jitka Řezníčková z Českého statistického úřadu. „Třídy, v nichž je věková kategorie šedesát a více let zastoupena nejvíce, jsou zákonodárci a řídící pracovníci, ti tvoří dvanáct procent. Dále pracovníci ve službách a prodeji spolu se specialisty, ti tvoří deset procent. Nejnižší zastoupení mají třídy technických a odborných pracovníků, to znamená úředníků, řemeslníků, opravářů a obsluh strojů a zařízení,“ uvádí.
Je to jasné, údaje statistiků potvrzují to, na co si často lidé vyššího věku často stěžují. Mluví se o tom, že je hodně volných míst, že firmy musejí přivážet pracovníky ze zahraničí. A souběžně s tím roste armáda nezaměstnaných ve věku nad padesát. Jenže jde především o lidi, kteří byli zvyklí pracovat manuálně, v dělnických profesích. A na ty jim už nezbývá sil nebo jim to zdravotní stav nedovoluje. Naopak lidé, kteří se živí takzvaně hlavou, mají ve vyšším věku možností uplatnění více.
Statistiky mluví jasně: K nejvyššímu nárůstu došlo u specialistů, z 535 tisíc lidí na 764 lidí. Naopak o třetinu klesla zaměstnanost seniorů v zemědělství, lesnictví, rybářství. Snížil se i počet seniorů, kteří pracují jako řemeslníci či opraváři i těch, kteří se živí jako pomocí a nekvalifikovaní dělníci. Takže na řečech, že o zaměstnávání seniorů není zájem, je i není něco pravdy. Kdo má co nabídnout, přesněji je specialistou v určitém oboru, má budoucnosti i ve věku kolem pětašedesátky.
