Mé jihočeské léto
FOTO: autorka

Mé jihočeské léto

1. 9. 2016

Když stojím na dvoře a vidím nenapodobitelně růžový západ slunce, když slyším žabí kuňkání z nedalekého rybníčku u lesa, když do nosu mi zavane vůně grilovaných klobás a posléze umlkne veškeré cvrlikání, štěkot a mňoukání domácí havěti a nade mnou se rozprostře nekonečný koberec hvězdné oblohy, pak vím, že začalo mé jihočeské léto, které budu několik dní, snad dva, možná tři týdny trávit v našem někdejším bydlišti v Týně nad Vltavou. A protože jsem o tomto malebném městečku, které jsem po takřka půl století vzala konečně "na milost", zatímco dříve se mi v něm žít zatraceně nechtělo, již několikrát z různých pohledů psala, zmíním se jen o několika okamžicích, které přispěly k jedinečnosti letošního léta.

1. Jednou nohou stále v archivu
Jedeme se sestrou na výlet do nedaleké Bechyně a tam v rámci každoroční návštěvy zámeckého parku objevujeme stylovou uměleckou kavárnu v malém domku za vstupní branou do zahrady. Na zpáteční cestě neodoláme a necháme se personálem pozvat na občerstvení. Kavárna zevnitř připomíná spíše starožitnictví nebo muzeum zašlých časů. A hle - mezi historickým nábytkem, sklem a různými suvenýry objevuji na stěně zarámovaný diplom čs. legionáře v Rusku. Paní majitelka (?) uvádí, že to byl její předek, o němž jinak nic neví. Stačí si pořídit snímek a již slibuji, že bližší údaje "vyčmuchám"  a sdělím po návratu do práce. Nutno dodat, že jsem to skutečně udělala a že za dobu mého pobytu v Týně mě o podobnou službu požádali ještě dva známí.

2. Rozloučení s osobností
Při setkání s bývalou spolužačkou mé sestry se dovídám, že bude ve zdejším kostele poslední rozloučení s panem Milošem Majkou Čechem, o němž jsem psala předloni v podobě Zpovídání. Pan Čech zemřel ve věku takřka 87 let. Nepřežil o mnoho svou milovanou Jiřinu, naši někdejší profesorku češtiny. Je sobotní odpoledne a kostel je plný lidí, kteří Majku znali a přišli mu dát poslední sbohem. Týnský farář mluví s výrazně polským přízvukem o Majkově celoživotním hledání a setkání s Bohem na konci životní pouti, kdy se nechal na přání umírající Jiřiny pokřtít. Ve mně však Majka zůstane samorostem s pohanskou láskou k přírodě, zvláště lesu, kterou dával nepokrytě najevo i v době minulé. A tak slyším jeho kytaru a zpěv a vidím obraz nahé Jiřiny, která si rozpouští u rybníka své neuvěřitelně dlouhé bohaté vlasy. A jsem ráda, že jsem mohla toho zvláštního člověka alespoň krátce poznat a komunikovat s ním.

3. Záplava
Po dvou týdnech odjíždím do Prahy a chystám se přijet opět za 14 dní. Nečekaně se na internetu dočtu, a pak mi to potvrzuje už i sestra, že se o víkendu  týden po mém odjezdu prohnala Týnem velká bouře a voda z polí zaplavila a značně poškodila centrum, hlavně pak náměstí, kde silný proud vyrval dlažební kostky a u kostela podemlel a rozbořil celou zeď. Ačkoliv je naše stavení na druhém břehu řeky, i tam se silnice a cesty proměnily naráz v rozvodněné řeky. Do sklepa prosákla spodní voda do výše asi 30 cm. Bouře dokáží být v Týně obrovské. Tato tam řádila v noci ze soboty na neděli a pozoruhodné je, že ani v nejbližším okolí vůbec nepršelo. Ještě o týden později, když jsem přijela, byly některé škody patrné, ale, ačkoliv se zakrátko nato opět výrazně rozpršelo, už žádné další škody nevznikly. Naštěstí.

Mé léto, k němuž patřily ještě návštěvy několika okolních měst a kouzelné zoologické zahrady na Hluboké, návštěvy přátel u nás, swingové odpoledne, prohlídky muzea a galerie, procházka lesem ve snaze najít houby, končí. Zanechává ve mně pocit lehkého smutku z loučení, avšak zároveň i víru v příští radostné setkání, které nám snad bude dopřáno. A teď si uvědomuji, že vlastně budeme příští rok slavit půl století od maturity! Na shledanou!

cestování Česko
Hodnocení:
(5 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lenka Hudečková
Zuzko, moc hezky napsané a pěkné fotečky k článku...díky za sdílení :-)
ivana kosťunová
Máte štěstí, že se máte kam vracet. Podařilo se vám zastavit čas.
Alena Várošová
Zuzko,je to moc hezké vracet se na známá místa,zavzpomínat si,posedět si s přáteli,kteří zestárli o pár destítek let.Ten čas se nikdy nevrátí zpět,jen vzpomínky zůstanou,,krásné a milé vzpomínání.
Libor Farský
Čte se mi tak pěkně, jako bych byl s vámi, a dokonce i znal pana Majku. Do té umělecké kavárny v Bechyni bych se někdy rád podíval. Můj dědeček byl nejmladší a když mu v 1.světové válce zemřelo všech 5 bratrů, tak mu vojnu odpustili. O jejich osudech nic nevím a neznám ani jejich jména. O dědečkovi Karlu Farském jsem již psal.
Vladka Steinová
Milá vzpomínka na domov, na to, co už není,návraty, skutečnot, pěkné popsání současnosti. Vždy se dobře čte.
Jana Šenbergerová
Zuzko, čte se to, jako když voda mírně plyne, jen sem tam s vlnkou na hladině. A je tam skoro všechno, co lidský život obnáší.
Dana Kolářová
Hezké, zajímavé a přirozené vyprávění i foto galerie o jihočeském létě Zuzano. Děkuji.
Jiří Libánský
Ať Zuzano píšeš o čemkoliv, dobře se to čte.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.