Domeček
FOTO: archiv autorky

Domeček

15. 1. 2016

Byl jednou jeden domeček
plný bílých kraječek.
Pod velkou haldou stál,
celé dny se smál.

V domku žila rodinka,
co starala se o synka.
Synek byl chlapec veselý,
rád si užil s přáteli.

Roky rychle míjely,
synek už byl dospělý.
Našel si švarnou děvuchu,
srdce mu skákalo ejchuchu.

Do roka svatba veliká,
splněný sen nevěsty i ženicha.
Brzy přišly dětičky,
chlop si však hleděl skleničky.

Co dál se dělo asi?
Nastaly krušné časy.

Domluvy, prosby, sliby,
chlop si nepřipouštěl chyby.
Robka děti odvedla
a po čase se rozvedla.

Tady si řeknete, že příběh končí.
Není tomu tak.
Chlop se upil k smrti,
jen domek zůstal stát.

Moje poezie
Autor: Hana Lancová
Hodnocení:
(4.6 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Tollarová
Takový krásný domeček, exekutor dal naň zámeček. Dětičky utřely nosy, i tak se to dneska nosí ... Hanko, hezké a chaloupka jako malovaná.
Dagmar Bartušková
Hlavně, že domek zůstal stát, o děti se staral stát.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.