Jak jsme se těšili na zimu
ILUSTRAČNÍ FOTO: archiv autorky

Jak jsme se těšili na zimu

14. 12. 2015

Bude zima, bude mráz, kam se ptáčku, kam schováš? Schovám se do křoviny, to budou mé peřiny.

Touto lidovou říkankou často vzpomínám na paní Zimu z našeho dětství. A vyprávím mým vnoučatům o našich radovánkách. Byly to krásné chvilky, když jsme se těšívali na zimu. Zima totiž přinášela spoustu radovánek pro nás děti. Zamrzly rybníky i přehrady a my se klouzali. Mráz nám zasklil všechny louže, kdo měl nohy ten se klouže, jsme si říkavali. Klouzačky to bylo naše. Rádi jsme sáňkovali a předháněli se, kdo bude první z kopce dole. Stavěli jsme sněhuláky a koulovali se. To byly ony radovánky, které jsme měli tolik rádi.

Dodnes vzpomínám, jak jsme s tatínkem u potoka v lese sledovali ledňáčka, kterého jsem od dětství již nespatřila. Krajina pokrytá sněhem působila svátečně a my se těšívali na Vánoce. Sním o vánocích bílých, vesničky a města pokrytá sněhovou pokrývkou. Mám ráda křupání sněhu a vyšlapané bílé cestičky. Vzpomínám a vyprávím svým vnoučatům, jak jsme se probouzeli a hleděli z oken, když poletoval snížek a maminka si popěvovala: "Chumelí se, chumelí, paní zima jede".

Tatínek nám vysvětloval význam Slunovratu, který předznamenal Vánoce, a různé prožití oslav Slunovratu. Již od dávných věků to bylo propojení člověka s přírodou. Sním o vánocích bílých, o vánocích s českou tradicí, tak jak mají být.

Třeba nám dá zima pod nohy kousek zmrzlé oblohy.

Moje próza Můj příběh zima
Hodnocení:
(3.9 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Šorejsová
Ano Lidmilko, vzpomíná se hezky !
Lidmila Nejedlá
Hanko, na zasněžené zimy můžeme v současnosti jen vzpomínat. Ale vzpomíná se hezky, viď?
Zuzana Pivcová
U nás v Podkrkonoší byly opravdu pravé a kouzelné zimy, které všem tam žijícím lidem připadaly samozřejmé a zvlášť je vítaly děti. To byla ještě normální 4 roční období, i když zima v Lomnici trvala snad do začátku dubna. Škoda, že se s dospělostí pro mě stala zima většinou přítěží.
Soňa Prachfeldová
Je bezva Hanko, že máš ještě malá vnoučata, jsou to hezké chvíle, které se už nebudou opakovat a Ty si jich patřičně užíváš.
Hana Šorejsová
Děkuji všem za milé vzpomínání a milé komentáře.
Eva Balúchová
Hani,díky tvému článku jsme zavzpomínali na naše mládí a zimy.My jsme chodili s tatínkem krmit do lesa zvěř,chodili s náma všechny děti z ulice.A vzpomínám si,že jsme zapadali po stehna do závějí.To jsme se cestou vyblbli a dodnes na to na našich každoročních srazech vzpomínáme. A jak píše Blanka,tepláky byly obalené ledem,nevadilo nám to ani jsme nestonali.
Michaela Přibová
Další milé a dojemné vyprávění. Děkuji.
Dagmar Králová
Také ráda vzpomínám jak jsme v dětství rádi bruslili na zamrzlých rybnících a stavěli jsme nejen sněhuláky, ale i velké sněhové sochy. Velcí kluci si postavili iglú a občas nás malé pustili dovnitř na exkurzi. Nebylo takové oteplování a v zimě byla opravdu zima a mráz. Díky za hezký článek paní Hanko.
Blanka Hlobilová
Hezké. Také vzpomínám, jak jsme jako děti chodili sáňkovat za město na kopec. Domů jsme se vraceli až za soumraku. Všude bylo bílo, z chalup se kouřilo z komína. Prostě Jako od Lady. Naše tepláky / žádné oteplovačky / byly obaleny ztvrdlým sněhem, boty promáčené. Tváře jsme měli rudé od mrazu. A hurá domů do tepla, horký čaj a kus vánočky. Dnešní děti o hodně přicházejí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.