Jak jsme se těšili na zimu
ILUSTRAČNÍ FOTO: archiv autorky

Jak jsme se těšili na zimu

14. 12. 2015

Bude zima, bude mráz, kam se ptáčku, kam schováš? Schovám se do křoviny, to budou mé peřiny.

Touto lidovou říkankou často vzpomínám na paní Zimu z našeho dětství. A vyprávím mým vnoučatům o našich radovánkách. Byly to krásné chvilky, když jsme se těšívali na zimu. Zima totiž přinášela spoustu radovánek pro nás děti. Zamrzly rybníky i přehrady a my se klouzali. Mráz nám zasklil všechny louže, kdo měl nohy ten se klouže, jsme si říkavali. Klouzačky to bylo naše. Rádi jsme sáňkovali a předháněli se, kdo bude první z kopce dole. Stavěli jsme sněhuláky a koulovali se. To byly ony radovánky, které jsme měli tolik rádi.

Dodnes vzpomínám, jak jsme s tatínkem u potoka v lese sledovali ledňáčka, kterého jsem od dětství již nespatřila. Krajina pokrytá sněhem působila svátečně a my se těšívali na Vánoce. Sním o vánocích bílých, vesničky a města pokrytá sněhovou pokrývkou. Mám ráda křupání sněhu a vyšlapané bílé cestičky. Vzpomínám a vyprávím svým vnoučatům, jak jsme se probouzeli a hleděli z oken, když poletoval snížek a maminka si popěvovala: "Chumelí se, chumelí, paní zima jede".

Tatínek nám vysvětloval význam Slunovratu, který předznamenal Vánoce, a různé prožití oslav Slunovratu. Již od dávných věků to bylo propojení člověka s přírodou. Sním o vánocích bílých, o vánocích s českou tradicí, tak jak mají být.

Třeba nám dá zima pod nohy kousek zmrzlé oblohy.

Moje próza Můj příběh zima
Hodnocení:
(3.9 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.