Slaví Židé Vánoce?
Ilustrační foto: pixabay.com

Slaví Židé Vánoce?

23. 12. 2020

Když se venku tiše snáší sníh a lidé spěchají blátivými ulicemi, aby ještě rychle obstarali nějaké dárky pro své nejbližší, kdy doma celá rodina zdobí vánoční stromeček a kapři nebo husy se musejí nedobrovolně rozloučit se životem kvůli slavnostní večeři, zůstáváme my, Židé, zdánlivě stranou.

My totiž narození Ježíše neoslavujeme. Ježíš pro nás není Syn boží, ani Spasitel. Ježíš je pro nás obyčejný Žid, jímž byl tak jako já nebo všichni ostatní. Možná, že byl reformátorem, kterému šlo chrámové kněžstvo trochu na nervy a který viděl, že kněží neslouží ani tak Bohu jako sami sobě. Tak trochu jako Mistr Jan Hus či Martin Luther.

Ježíš byl bohabojný Žid, jenž ani v "revolučním" kázání na hoře neříkal nic revolučního. Připomínal pouze základní etickou myšlenku židovství - "miluj bližního svého jako sama sebe". Tato Ježíšova slova pocházejí z Tóry. Jestliže antisemité a odpůrci židovství touto větou dokazují rozdíl mezi židovstvím a křesťanstvím, jestliže zdůrazňují, že Bůh Starého zákona je pomstychtivý, zatímco Bůh Nového zákona je láskyplný, nemají pravdu.

Neslavíme Vánoce, poněvadž Ježíš podle nás nesplňuje jeden důležitý prvek - Ježíš není Mesiáš, na kterého toužebně čekáme. On pro nás není Spasitelem, za nějž jej považují křesťané. Naše knihy hovoří zcela jasně, kdy Mesiáš přijde.V  knihách se píše o poslední bitvě, o  Armagedonu. Mesiáš znovu vystaví beit ha-mikdaš, židovskou svatyni, třetí jeruzalémský Chrám, I o tom si můžeme nechat snít. Prozatím se na Chrámové hoře v Jeruzalémě lesknou kupole Skalního dómu a mešity Al-Aksa. A vypadá to, že ještě dlouho budou.

Ježíš Mesiášem? Pro nás ne. Proto neslavíme Vánoce. Ale rádi vyprávíme vtípky o Ježíši-Mesiáši. Tolik jsme trpěli pod křížem, znamením jeho utrpení. Církev má na svědomí životy mnoha milionů Židů.

Abych toto trochu smutné vyprávění odlehčila, v mé rodině se traduje tato anekdota:

Žid spěchá s pláčem do synagogy. Tam naříká a neustále pláče, bije se v prsa, rve si vlasy a neustále volá "Bože, můj syn se nechal pokřtít, stal se křesťanem". Náhle uslyší temný, plačtivý a zoufalý hlas shůry. "Můj syn také", A cos udělal? ptá se zoufalý Žid zoufalého Boha. A opět zazní hlas Boží "Napsal jsem Nový zákon".

Židé tedy Vánoce neslaví. Nicméně židovské děti nemusí těm druhým závidět. My Židé máme podobnou slavnost. Je tišší, méně pompézní, ale přesto důstojná a nechybí na ní dárky pro nejmenší. O této slavnosti jsem již psala v předcházejícím článku o Chanuce.

O tom, co dělají Židé o Silvestru a Novém roce, se zmíním v dalším pokračování ze života Židů a jejich zvyků. Přeji všem íčkařům i neíčkařům veselé a krásné Vánoce v míru a pohodě.

 

 

Náboženství Vánoce Židé
Hodnocení:
(4.8 b. / 26 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Práglová
Jaruš, pro mne velmi zajímavý příspěvek. Děkuji.
Soňa Prachfeldová
Jarmilko, mám ráda Tvé články, je to zajímavé a pro mě zvláštní.
Helena Přibilová
Paní Jarmilko, děkuji za Váš další zajímavý článek, který opět obohatil moje znalosti týkající se židovských tradic. Chci Vám rovněž popřát do nového roku hlavně hodně zdraví, aby se podařila Vámi plánovaná operace a mohla jste si ještě splnit svoje cestovatelské sny.
Hana Polednová
Hezký poučný článek Jarmilko, děkuji.
Dana Puchalská
Jarmilo, velice zajímavý článek a já Ti za něj děkuju.
Jarmila Komberec Jakubcová
Pane Zelenka děkuji za váš příspěvek a vážím si vašich znalostí v oblasti Palestiny a Izraele.
Petr Adámek
Svůj příspěvek bych chtěl doplnit touto citací z Britských listů: "Za první, velmi osvícené Československé republiky, se nevyčleňovali židé z československého společenství na základě etnicity a zaznamenávali se pouze, pokud se někdo hlásil k židovskému náboženství, tedy jako "židé" s malým ž. Imperativ rasové odlišnosti a jiného (čti: "degenerovaného" národa), imperativ "cizosti", která musí být vykořeněna, zavedl ve střední Evropě až nacistický režim, pod jehož diktátem se muselo psát slovo "Žid" s velkým "Ž". Po druhé světové válce se však situace změnila, vznikl stát Izrael, a tak je zjevně možno psát "žid" s malým "ž" (jako stoupenec náboženství) i Žid s velkým "Ž" (jako příslušník národa, i když osobně dávám v tomto smyslu přednost užívání slova "Izraelec"). Vzpomínám na slavného britského profesora germanistiky, J. P. Sterna, pražského rodáka, který - protože zažil nacistický útlak - mě vždycky žádal, abych psal slovo "žid" s malým "ž", tedy nikoliv jako nacisti."
Petr Adámek
Existuje jakési pravidlo, že pravopis "Žid" označuje příslušníka židovského národa/etnické skupiny a "žid" je osoba židovského vyznání. Já mám proti tomu pravidlu zásadní námitky, nicméně mělo být v článku všude "židé", nikoli "Židé", protože je hodně lidí židovksého původu, kteří jsou ateisty, agnostiky, křesťany apod. a Váoce slaví.
Jan Zelenka
Paní Jakubcová, něco o tom přece jen vím. Biblickou a židovskou historií se zabývám vlastně celý život a nyní píši velkou publikaci o starověkém Předním východu s kritickým pohledem na Starý zákon. Já uznávám všechna náboženství, pokud neprodukují xenofobní fanatismus. Křesťanství v minulosti dělalo strašná zvěrstva - viz křižácká tažení do Palestiny. Dnes ztrácí svou roli ve společnosti a jde do pozadí. Ultraortodoxní judaismus, na rozdíl od normální židovské populace, je silně fanatický a má bizarní metody a názory. Ale jeho vliv je omezen pouze na oblast dnešního Izraele. Ale dnešní podoba agresivního islámu má máloco společného s učením proroka Mohammeda a je obrovskou hrozbou pro svět. Normální arabský rolník, který se pětkrát denně modlí ke svému Bohu, ten nikomu nevadí. Vadí ale vojenský tlak, který Západ vyvinul na celou oblast Předního východu a zradikalizoval současný islám. Pět dní v Jeruzalémě bylo pro mne tou nejkrásnější cestou. Sedmiramenná menora je poblíž Zdi nářků připravená pro třetí chrám. Je mi jasné, že židovský stát, který je obklopen arabským, nepřátelským světem, se musí bránit. V Jeruzalémě jsme to viděli na každém kroku. A na přechodu v Eilatu jsme zažili i ostrý poplach kvůli odložené igelitce jednoho Palestince. Přál bych všem normálním Židům klid, aby na ulicích nemuseli chodit vojáci s automatickými puškami a aby z obchodů zmizely skenovací rámy, které nejsou určené k chytání zlodějů. Svět ještě dlouho nebude normální.
Jitka Hašková
Moc zajímavé a pro mne poučné.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.