My totiž narození Ježíše neoslavujeme. Ježíš pro nás není Syn boží, ani Spasitel. Ježíš je pro nás obyčejný Žid, jímž byl tak jako já nebo všichni ostatní. Možná, že byl reformátorem, kterému šlo chrámové kněžstvo trochu na nervy a který viděl, že kněží neslouží ani tak Bohu jako sami sobě. Tak trochu jako Mistr Jan Hus či Martin Luther.
Ježíš byl bohabojný Žid, jenž ani v "revolučním" kázání na hoře neříkal nic revolučního. Připomínal pouze základní etickou myšlenku židovství - "miluj bližního svého jako sama sebe". Tato Ježíšova slova pocházejí z Tóry. Jestliže antisemité a odpůrci židovství touto větou dokazují rozdíl mezi židovstvím a křesťanstvím, jestliže zdůrazňují, že Bůh Starého zákona je pomstychtivý, zatímco Bůh Nového zákona je láskyplný, nemají pravdu.
Neslavíme Vánoce, poněvadž Ježíš podle nás nesplňuje jeden důležitý prvek - Ježíš není Mesiáš, na kterého toužebně čekáme. On pro nás není Spasitelem, za nějž jej považují křesťané. Naše knihy hovoří zcela jasně, kdy Mesiáš přijde.V knihách se píše o poslední bitvě, o Armagedonu. Mesiáš znovu vystaví beit ha-mikdaš, židovskou svatyni, třetí jeruzalémský Chrám, I o tom si můžeme nechat snít. Prozatím se na Chrámové hoře v Jeruzalémě lesknou kupole Skalního dómu a mešity Al-Aksa. A vypadá to, že ještě dlouho budou.
Ježíš Mesiášem? Pro nás ne. Proto neslavíme Vánoce. Ale rádi vyprávíme vtípky o Ježíši-Mesiáši. Tolik jsme trpěli pod křížem, znamením jeho utrpení. Církev má na svědomí životy mnoha milionů Židů.
Abych toto trochu smutné vyprávění odlehčila, v mé rodině se traduje tato anekdota:
Žid spěchá s pláčem do synagogy. Tam naříká a neustále pláče, bije se v prsa, rve si vlasy a neustále volá "Bože, můj syn se nechal pokřtít, stal se křesťanem". Náhle uslyší temný, plačtivý a zoufalý hlas shůry. "Můj syn také", A cos udělal? ptá se zoufalý Žid zoufalého Boha. A opět zazní hlas Boží "Napsal jsem Nový zákon".
Židé tedy Vánoce neslaví. Nicméně židovské děti nemusí těm druhým závidět. My Židé máme podobnou slavnost. Je tišší, méně pompézní, ale přesto důstojná a nechybí na ní dárky pro nejmenší. O této slavnosti jsem již psala v předcházejícím článku o Chanuce.
O tom, co dělají Židé o Silvestru a Novém roce, se zmíním v dalším pokračování ze života Židů a jejich zvyků. Přeji všem íčkařům i neíčkařům veselé a krásné Vánoce v míru a pohodě.
