Ač někteří jeho dílo kritizují pro větší či menší poplatnost době, mnoho jeho seriálů stále patří k evergreenům televizních obrazovek. Spisovatel a scenárista Jaroslav Dietl, který zemřel před třiceti lety 29. června 1985, byl bezesporu nedostižný vypravěč silných lidských příběhů. Kromě seriálů, z nichž nejznámějšími jsou Nemocnice na kraji města, Byli jednou dva písaři či Žena za pultem, psal i scénáře k televizním inscenacím a filmům či k soutěžním a zábavným pořadů.
„Dietl uměl vytvořit postavy, které byly divákovi blízké, měly obyčejné lidské vlastnosti včetně těch záporných, civilní projev. A samozřejmě uměl výborně vyprávět příběhy se všemi jejich peripetiemi a zvraty,“ říká o televizním tvůrci programový ředitel Primy Roman Mrázek. Úspěchu podle něj pomohlo také obsazování tehdejších špičkových herců.
Vrcholem byla Nemocnice
Pro televizi psal tento velmi pracovitý scenárista skoro 30 let a podílel se už i na jejím prvním televizním seriálu Rodina Bláhova z roku 1959. Následoval populární seriál i film Tři chlapi v chalupě či opět komediální Eliška a její rod (s Jiřím Hubačem). Poté přišel muzikálový seriál Píseň pro Rudolfa III., který také odrážel atmosféru doby, včetně okupace Československa v roce 1968. Poslední díl, příznačně nazvaný Dinosaurus, se už nesměl vysílat a seriál skončil v trezoru.
Kvůli této muzikálové féerii, z níž pochází i slavná píseň a hymna listopadové revoluce Modlitba pro Martu, musel Dietl načas odejít z pražské televize do Ostravy. Psal ale dál. Následoval životopisný seriál o Alexandru Dumasovi starším či příběhy "písařů" Bouvarda (Jiří Sovák) a Pécuchet (Miroslav Horníček). Ze 70. let pochází i Dietlovy seriály, o nichž někteří hovoří jako o poplatných tehdejšímu normalizačnímu režimu. Například Inženýrská odysea, Plechová kavalerie, Nejmladší z rodu Hamrů, Muž na radnici či hojně diskutovaná Žena za pultem.
V roce 1977 se točil i Dietlův nejslavnější seriál Nemocnice na kraji města, který se vysílal i za hranicemi Československa. Oblibu diváků si získal díky vykreslení mezilidských vztahů v nejrůznějších životních situacích či díky vtipným glosám doktora Štrosmajera. I v něm se objevil častý motiv Dietlových seriálů – konflikt výjimečného a tvrdohlavého hrdiny, jemuž hází klacky pod nohy intrikán a patolízal. Nemocnice se dočkala dvou pokračování (v letech 2003 a 2008), která ale kvalit Dietlova scénáře podle kritiků nedosáhla.
Funkcionář i hodný kapitalista
Jaroslav Dietl se narodil 22. května 1929 v chorvatském Záhřebu, dětství už ale prožil v Čechách. Roku 1955 absolvoval na pražské FAMU obor filmová dramaturgie a stal se dramaturgem a scenáristou mladičké Československé televize. Od začátku 60. let až do smrti byl dramaturgem a scenáristou Filmového studia Barrandov. Z jeho pera vyšly například i komedie Causa Králík či Křtiny a několik divadelních her.
V televizi stál Dietl počátkem 70. let též u zrodu cyklu Bakaláři, pro nějž napsal desítky povídek. Málokdo asi nezná třeba jeho povídku Kbelík, v níž Josef Bláha "odjede na služební cestu" (k milence do protějšího domu), ale když jde večer vysypat odpadky, vrátí se s košem v pyžamu omylem domů. Dietl je autorem i detektivního seriál Malý pitaval z velkého města (1982), který rovněž televize pravidelně nasazují do vysílání i dnes. Zajímavostí je jeho seriál Rozpaky kuchaře Svatopluka (1984), v němž měli diváci možnost v určitých fázích ovlivnit pokračování děje (rozsvěcováním či zhasínáním žárovek).
Posledním Dietlovým seriálem, který se začal točit ještě za jeho života, byla rodinná sága Synové a dcery Jakuba Skláře. I zde Dietl politiku přebil mezilidskými vztahy a psychologií postav (funkcionář pod pantoflem, převlékač kabátů, ale i hodní kapitalisté či sympatický živnostník) a ani tady nechyběl vtipný glosátor (hostinský v podání Jiřího Krampola).
Jaroslav Dietl zemřel v 56 letech na infarkt při tenisovém zápase. Byla u toho i jeho manželka, televizní hlasatelka Magdalena, kterou si vzal v roce 1974 poté, co se oba rozvedli. Měli spolu dvě děti, ona měla dvě z předchozího manželství.
