Noční cesta s kočkou aneb trucovat se nemá
Ilustrační foto: Pixabay

Noční cesta s kočkou aneb trucovat se nemá

23. 2. 2022

Dcera si odvezla do Prahy koťátko naší kočky Piginy. Dala mu jméno Triš podle jedné modelky. A rozmazlovala ji. Z koťátka vyrostla krásná kočičí modelka s mourovatou lesklou srstí, milovala své páníčky a k ostatním se chovala odtažitě.

Když se mladí přestěhovali ze Smíchova na Žižkov, kočka utrpěla šok. V nestřeženém okamžiku utekla a ztratila se někde ve sklepení velkého domu. Marně ji volali, hledali, plakali. Uplynuly čtyři týdny. Triš nikde.                                                                                                       

"Bez kočky nebudeme," rozhodla dcera a odebrala se do útulku. Dcera je dobrák. Vždycky pomáhala nejslabším, bojovala proti nespravedlnosti, v tanečních chodila pro nejmenší chlapce, a tak si domů přinesla ubohou, hubenou, vystrašenou kočičku, která se bála i tikotu hodin a pohybovala se přikrčená k zemi. Dala jí jméno Mortyš. Bylo nám jí líto. Jenže večer za dveřmi bytu bylo slyšet tiché mňoukání. Triš se vrátila. Co teď? Hlava rodiny rozhodla. "Mortyš půjde k babičce. Má zahrádku a velký byt. Tak se i se i stalo.

Moje kočka Pigi ji přijala. Olízala jí ouško a udělala místo na mém klíně. Pigi se dívala na televizi, Mortýsek na mne. Byla na mně závislá. Když jsem odjela, stresovala se a čůrala do rohu místnosti. Byla to hrůza. A tak, když mne povolala dcera na pomoc, řekla jsem: "Mortýsek jede se mnou". Byla to chyba. Rozmazlená Triš jí ubližovala, bila ji a Mortyša ve stresu čůrala do rohu obýváku i tam. Po dvou dnech dcera rozhodla, že ji zavřeme na noc do koupelny.

"To v žádném případě. Zavřete si tam Trišku."
"Ta je tady doma, prohlásila dcera, půjde tam Mortyš."
"Nepůjde, to raději odjedeme domů." A už jsem sháněla přepravku. 

"Teď na noc nikam nepojedeš!"
" Tome, pojď sem, babička se nám zbláznila."

Tom je hlava mapa. "Babi, můj kolega jede po půlnoci z práce do Hradce. Odvezu tě mezi zprávami k pumpě na jižní spojce a on tě tam nabere." Tak jsem se ocitla v 0.20 hod. s kočkou u krajnice na jižním obchvatu Prahy.

Zastavilo mi první auto, nějaká dodávka.
"Tak kam to bude, kočičko?"
"Na vás tady nečekám!"

Za moment přirazilo ke krajnici další auto.
"Vy jste dva? S vámi nejedu."
"Jeď, ňáká zmatená vykopávka," zaslechla jsem.

Uvědomila jsem si, že vlastně vůbec nevím, s kým mám jet. Volala jsem dceři a ptala se, jaké auto má ten pán, co mě poveze, že mi zastavují cizí auta. "Snad nestojíš u krajnice? Myslí si, že jsi prostitutka, proboha, jdi do restaurace, on tě tam vyzvedne. Je to pan Marek." Fajn, dík.

A už ke mně přijíždí auto, řidič otvírá okénko a ze mne vyjelo: "Jak se jmenujete?" "Krávo!" A odfrčel. Poodešla jsem k restauraci. Obloukem přijelo auto, pán se představil a já jsem šťastně dojela s Mortýskem domů.

Od té doby tvrdím, že lehké holky to nemají těžké, a že trucovat se nemá! A naše rodina? Ta se dokáže zvířatům i obětovat.

domácí mazlíčci Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 31 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Magdalena Klosová
Lidmilko,Ty mě NIKDY nezklameš! Díky.mm
Libor Farský
To je hezoučký příběh. Mňau.
Hana Rypáčková
Příběh ze života, Lidmilo.Prostě kočka nemůže být nespokojená, že bychom to taky neřešily ústně?
Zoja Sedláčková
My máme kočky čtyři. Přicházely jako malá koťátka, dvě jsem dokonce odkojila injekční stříkačkou. Starší je vždy přijaly. Ale když byly mladší, vždy, kdykoliv jsme odjeli na déle než jeden den, mstily se nám tím, že čůraly na Toníkovu postel. Teď už to nedělají.
Zuzana Pivcová
Většina koček si na sebe zvykne, ale výjimečně ne. To znám od sestry, kdy dva původní, kočka a kocour, novějšího Čerta moc nepřijali. A Tvá cesta mi trochu připomíná mé cestování sama v Tunisu, čekání u silnice na věčně nejedoucí autobus a kolem samé taxíky i netaxíky a každý řidič mě chtěl vzít.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.