Proč trvám na tom, že
Plzeň osvobodil Patton

Na jednu situaci, která mi připadá komická si vzpomínám. Na Barrandově se natočil film pro mládež o chlapci,který má sen, stát se námořníkem a mimo jiné chodí také rád na filmy s námořní tématikou. Proto je možno ho vidět v jedné scéně jak fascinovaně hledí v kině na plátno, na kterém plují jakési koráby s napnutými plachtami. Jednalo se o několik sekund z anglického filmu o pirátech. Jednoho z pirátů v něm nadaboval Jan Tříska. Když v roce 1977 emigroval, byla zakázána jakákoliv zmínka o tomto herci. Také okamžitě bylo zakázáno promítání filmu, v němž se ozývá hlas zakázaného herce. Ale také okamžitě bylo zakázáno promítat film pro mládež v němž se mihne část filmu, jehož promítání bylo zakázáno kvůli zakázanému herci. Naštěstí zde se řetězec zákazů zastavil a režisér filmu neskončil v uranových dolech.

Komunistická snaha o nehorázné falšování historie asi musela vytvářet i mnohé komické situace.

Komunistická snaha o nehorázné falšování historie asi musela vytvářet i mnohé komické situace.

Zcela zodpovědně říkám, že jsem četla asi před 2 roky v plzeňském Zpravodaji vzpomínku jednoho občana na spolužačku, která krátkou dobu v 2. polovině 60. let vystupovala pod jménem Sally Sellingová s Yvonnou Přenosilovou a ještě jednou dívkou v triu, vytvořeném u nás po vzoru Supremes. Ta dívka byla dcerka amerického vojáka černé pleti, který si ji tu "pořídil" s plzeňskou Češkou. Pán vzpomínal, že jim učitelka říkala, jak Plzeň osvobodila Rudá armáda, a tu Sally vylítla a zařvala: Můj fotr nebyl žádnej Rusák! Tak pak se to učitelka snažila zahrát do outu s tím, že se někde k Sovětům mohly připojit nějaké malé skupinky Američanů.

Skutečně jsem se ve škole učil, že celé naše československé území osvobodila Rudá armáda. Ale protože se ke konci války už používaly různé uniformy, spletlo to některé lidi tak, že rudoarmějce považovali za Američany. Nevím, zda takto to šlo vysvětlovat třeba i na plzeňských školách.

To , že jsme jen oslavovali Rudou armádu a teprve po revoluci se řekla dětem pravda i ve škole, nás zavazuje přivítat i duhou armádu, která čekala před dohodnutou demarkační čárou a nemohla Praze pomoci.Škoda.

Paní Jírová, srovnávat nácvik přesunu kolony vojenské techniky amerických jednotek NATO po vlastní ose s vpádem okupačních vojsk Varšava smlouvy, to mi nepřipadá příliš vhodné. Samozřejmě komunisté a prezident by raději mávali ruské armádě, ale já raději těm jednotkám NATO.

Chápu, že, jdeme-li k jádru věci, jsou veškeré zbraně, co je svět světem, symbolem zabíjení. Ale americká armáda nám dosud, narozdíl od jiných armád, nic špatného nezapříčinila. Spolupodílela se pouze na osvobození naší země v roce 1945. Po listopadu americké veterány v Plzni všichni nadšeně vítali, nikoho nenapadlo skandovat Táhněte domů. A teď? Pro Brity byli za války naši chlapi taky "cizí vojáci v jejich zemi".

Chápu, že jako členi NATO se musíme podřídit určitým pravidlům. Nevidím ale ráda jakoukoliv přehlídku zbraní, určených k zabíjení a ničení. Je i jiná technika než vojenská, která by se mohla demonstrovat.Vzpomínám si na rok šedesát osm, kdy jsem viděla Prahu obklíčenou tanky, s hlavněmi mířícími na město. Dosud mě z toho mrazí. Taky to byli spojenci. Další spojenci nás prodali Hitlerovi. Nechci tím urážet NATO, jen připomínám historii a vysvětluji, proč nemám ráda ve své zemi cizí vojáky.

Demokracie není prázdný pojem, ale nejvyšší hodnota každé rozumné společnosti, kterou si za peníze nikdo nekoupí. A že k ní mají mnohem blíž Spojené státy než Rusko, snad vidíme všichni.