Neděle zmrtvýchvstání je největší slavností křesťanského církevního roku, připomíná vzkříšení ukřižovaného Ježíše Krista. Předcházela jí velikonoční noc, která zvěstuje smrt a vzkříšení v jediném celku. Mše této neděle má být co nejslavnější. Na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu pronáší v poledne papež František tradiční velikonoční poselství a požehnání Městu a světu.
V lidových zvycích je Velikonoční neděle neboli Boží hod spojena s masitým obědem po dlouhém půstu. Povinností dívek bylo také malovat vajíčka na příští den pomlázky, dospělí se navštěvovali a obcházeli pole. Důležitá byla i příprava velikonočního pečiva. V Česku se pečou velikonoční bochánky neboli mazance s množstvím másla, vajec, cukru, rozinek a mandlí. Jsou z kynutého těsta, obrazně připomínajícího svým nabývajícím objemem nabývání hodnot.
Mezi další velikonoční speciality patří jidáše, ale i různé pletence a žebříčky. Na Hané se právě ony zapichovaly do polí pro zdar úrody, jako jinde pruty kočiček. V jižních Čechách zase k sobě spojovali kynuté pečivo a vejce, kdy se těsto zapékalo kolem kraslice.
Hlavním pokrmem byla nádivka neboli hlavička – nákyp i z několika druhů masa spojených mlékem s houskami, kořením a především kopřivami. Jedla se i za studena.
