Světoznámý spisovatel Amos Oz tvrdí, že má k jazyku zvláštní vztah. Vnímá ho jako svůj hudební nástroj. "Když píši knihu, snažím se hrát jakousi melodii a když čtu, musím ji slyšet, jinak knihu odložím," řekl nyní Oz v Praze. Jeden z nejčtenějších izraelských autorů současnosti zavítal do české metropole proto, aby si převzal mezinárodní literární Cenu Franze Kafky. Právě jeho dílo Oze silně ovlinilo už v době dospívání.
Dílo slavného spisovatele, jenž bude třináctým laureátem Kafkovy ceny, bylo přeloženo do více než čtyřiceti jazyků. "Pamatuji si, že když jsem Kafkovo dílo přečetl poprvé v 16 letech, změnil se mi svět. Připadalo mi, že na světě není vůbec nic jisté," vzpomínal Oz, který se v Izraeli mimo jiné setkal i se spisovatelem Maxem Brodem, Kafkovým přítelem.
K Praze má Oz citový vztah i proto, že zde ve 30. letech minulého století studovala filozofii jeho matka. Přicestoval sem popáté. "Rád chodím ulicemi Starého Města. Dnes jsme s ženou vyšli z hotelu a šli se projít na Staroměstské náměstí. Sledovali jsme lidi, náměstí a potvrdili jsme si, že máme Prahu opravdu moc rádi," uvedl Oz, který je držitelem již patnácti jiných cen po celém světě.
Se ženou Nily žije více než 45 let. Právě ona je jeho prvním čtenářem a zároveň velkým kritikem. Je to ona, kdo by za velkou trpělivost měl dostat nějaké ocenění, míní Oz. Rád vzpomíná také na první setkání s bývalým českým prezidentem a dramatikem Václavem Havlem v roce 1986 v Budapešti na konferenci o lidských právech. "Tehdy ještě nemluvil dobře anglicky, ale myslím, že jsme si porozuměli i beze slov," prohlásil. Setkali se ještě několikrát. Jednou se jej prý Havel zeptal, proč nechce být politikem. "Řekl jsem mu, Václave, pokud by každý spisovatel šel do politiky, začali by politici psát romány, a to by byl konec civilizace," sdělil Oz.
Od konce 60. let patří Oz k předním zastáncům dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci a Izraelci potřebují podle Oze férový rozvod. "Češi a Slováci nám ukázali, jak toho docílit bez krveprolití," tvrdí Oz, který je stále členem hnutí Šalom Achšav. Znepokojivý portrét izraelské venkovské komunity a neustálé hledání líčí i v povídkovém cyklu Scény z venkovského života, jejichž postavy a příběhy pocházejí ze stejné vesnice. Úzké lidské vztahy dobře poznal Oz v kibucu, kam se dostal ve 14 a žil do svých 47 let. "Byla to nejlepší univerzita života," dodal.
