Fanoušci amerického spisovatele J. D. Salingera, kterého proslavil román Kdo chytá v žitě i desetiletí prožitá v ústraní, se mohou těšit na jeho další knihy. Tvrdí to alespoň autoři nové biografie záhadné postavy americké literatury, která ve Spojených státech vyjde na začátku září více než tři roky po Salingerově smrti v lednu 2010.
Spisovatel poslední knihu publikoval na začátku 60. let minulého století, pak se odmlčel a stále více se stranil společnosti a uzavíral ve svém domě ve městě Cornish ve státě New Hampshire. Posledních 50 let tak americkým literárním světem kolovaly různé spekulace o tom, na čem Salinger pracuje. Přiživovalo je i to, že se vědělo o tom, že psát nepřestal. Svědčili o tom přátelé i Salingerovi příbuzní. Sám autor v roce 1974 sdělil deníku The New York Times, že píše každý den. Ale jenom pro sebe. „Když nepublikuji, cítím báječný klid,“ řekl tehdy.
Kult Holdena Caulfielda žije
Salingera proslavila kniha Kdo chytá v žitě vydaná v roce 1951, která se stala kultovní knihou americké mládeže v 60. letech minulého století. Románový svět dospívajícího Holdena Caulfielda okouzlil svou bezprostředností, odporem k duchovně vyprázdněnému světu dospělých i černým humorem. Jeho hlavním tématem se stala silná, přesto však jemná duše nevyrovnaného adolescenta, který tu vysvětloval důležitost loajality, falešnost dospělosti a svou vlastní neupřímnost.
Čtenáři by se nyní podle nové sedmisetstránkové biografie nazvané prostě Salinger, která v USA vyjde 3. září, měli mimo jiné dozvědět o dalších osudech Holdena Caulfielda. Autoři životopisu David Shields a Shane Salerno tvrdí, že bude protagonistou jedné z knih ze Salingerovy pozůstalosti, které by měly postupně vycházet mezi lety 2015 až 2020. Další knihy by údajně měly čerpat ze spisovatelových válečných zkušeností či jeho zájmu o východní nauky.
Salingerova biografie, která vznikala devět let a již doprovodí dokument na americké televizní stanici PBS, kromě informací o možných nových knihách obsahuje také mnoho vzácných fotografií a dopisů, ale třeba i mnoho podrobností o autorově životě po druhé světové válce či jeho krátkém prvním manželství. Kniha se také zabývá autorovou legendou a částečně ji i uvádí na pravou míru. Salingera zobrazuje jako člověka traumatizovaného zážitky z války a zaskočeného slávou po úspěchu románu Kdo chytá v žitě. Spisovatel se ale podle autorů zdaleka nevyhýbal společnosti tolik, jak se má za to. Občas souhlasil s rozhovorem, přičemž dokonce sám inicioval kontakt s The New York Times. Podle všeho také byl citlivý na svůj veřejný obraz.
Šok z druhé světové války
Žádný z autorů biografie se přitom dosud neprofiloval jako odborník na Salingera. Salerno je hollywoodský scenárista, který spolupracoval například na trháku Armageddon z roku 1998 a který do vzniku knihy investoval dva miliony dolarů z vlastních úspor. Shields je pak spisovatel, který napsal například oceněnou naučnou knihu o profesionálním basketballu. Salinger za svého života žádnou biografii neautorizoval. V uplynulých letech ale o něm už vyšlo několik životopisných knih.
Jerome David Salinger se narodil 1. ledna 1919 prosperujícímu obchodníkovi s košer šunkou. Vyrůstal v luxusu newyorské Park Avenue. Spolužákům na vojenské akademii Valley Forge, kde nakonec zakotvil, připadal náladový, jedovatý a uštěpačný. „Dost neoblíbené individuum s vodnatou tváří,“ vzpomínal jeden z nich. Právě na této škole začal podle vlastních vzpomínek "sepisovat první povídky v noci pod peřinou ve světle baterky". Obrat v jeho vnímání přinesla druhá světová válka. Nervově se zhroutil. V jeho dalších povídkách zazníval křehký a stísněný tón.
V roce 1955 se podruhé oženil, s Claire Douglasovou. To už z něj byla literární hvězda a z jeho domu v Cornishi se stala pevnost, kterou dobývaly týmy novinářů. Dostal několik nabídek ke zfilmování románu Kdo chytá v žitě, ale všechny odmítl.
V roce 1961 vydal druhý a poslední soubor krátkých povídek Franny a Zooey o rodině Glassových, což jsou excentričtí mladí lidé obdaření zvláštním nadáním a zálibami – i oni by se měli objevit v jedné z knih údajně chystaných k vydání. Kromě toho napsal celkem 35 povídek, z nichž většina vyšla pouze v časopisech. Salinger zemřel 27. ledna 2010.
