V Punkevních jeskyních
jezdí čluny osmdesát let

V Punkevních jeskyních
jezdí čluny osmdesát let

30. 6. 2013

V Punkevních jeskyních v Moravském krasu se první turisté projeli na člunech ze dna propasti Macochy do Pustého žlebu už před 80 lety – 1. července 1933. Předcházelo tomu 13 let prací, přičemž první snahy o proplavání do Macochy proti proudu Punkvy se datují dokonce až do 18. století. Uspěl ale až tým slavného badatele Karla Absolona (1887-1960). Ročně zde čluny přepraví okolo 200 tisíc turistů, již od roku 1948 se tady navíc vždy v říjnu scházejí otužilci ke společné koupeli.

„V nitru Země, kde je zbudován malý přístav na místě, se táhne klikatým labyrintem chodeb a dómů Punkva, jejíž dno je místy 40 metrů hluboko pod dnem elektromotorických člunů, klouzajících v tichém hrčení motorů, tu podle potvorných útesů, tam zase pod děsivými jícny komínů nad vodou zespodu prosvětlovanou v hloubce reflektory. Pod zemí se pluje 450 metrů až docela do denního světla,“ opěvoval otevření jeskyní dobový tisk.

Unikátní podzemní systém

Chodby Punkevních jeskyní prorazila řeka Punkva, jež vzniká kdesi v Amatérské jeskyni soutokem Bílé vody a Sloupského potoka. Azurově zelené vody vyvěrají na povrch na dně propasti Macocha, aby se opět ponořily do hlubokého podzemí a ze skal líně vytekly až o půl kilometru dále – v kaňonu Pustý žleb.

Délka všech známých chodeb Punkevních jeskyní je asi čtyři kilometry, z toho je zpřístupněno na 1250 metrů. Punkevní jeskyně navíc navazují na nejdelší jeskynní systém v Česku – Amatérskou jeskyni, jejíž délka chodeb je přes 35 kilometrů.

Historie průzkumů místních jeskyní začala již v roce 1723 prvním zaznamenaným sestupem Lazara Schoppera do nejhlubší tuzemské propasti Macochy (je hluboká 138,4 metru). V roce 1909 se podařilo skupině kolem profesora Absolona proniknout nově objevenými Punkevními jeskyněmi do propasti Macocha z Pustého žlebu. První člověk prostoupil opravdu volnou cestou z Pustého žlebu na dno propasti Macochy 31. ledna 1914.

Vytrvalý badatel Absolon

Absolon, kterého nejvíce proslavil nález Věstonické venuše, vytvořil současnou podzemní trasu lodní plavby. Použil při tom ty nejmodernější technologie. V roce 1920 začal kamenovrtací oddíl československé armády na jeho popud vybourávat 450 metrů dlouhý odvodňovací kanál, jímž se podařilo snížit hladinu Punkvy o šest metrů. Vojenští ženisté museli také vybourat několik skalních stěn, tzv. sifonů, které bránily v postupu do Macochy.

Práce se zastavily u Zlého sifonu. Šlo o poslední skalní masiv oddělující vodní plavbu a nedaleké dno propasti. Bylo nutné do něj vyvrtat štolu, což se podařilo až v roce 1933. Absolon musel k těmto pracím zajistit obří čerpadla odvádějící vodu z přítoku říčky. Podle vedoucího správy jeskyní Moravského krasu Jiřího Hebelky šlo o největší čerpací práce v podzemí spojené s výzkumem v jeskyních.

Otužilci v jediné zpřístupněné jeskyni v Česku s podzemní plavbou každoročně připomínají plavce a potápěče Karla Divíška (1902-1952), který se v ledové vodě vydával podle pokynů Absolona prozkoumávat nové části podzemí.

naše tipy výlet
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.