Jednou z nich jsou i Medici na ulici – sdružení především studentů lékařských fakult, kteří se rozhodli pomáhat tím, co umí nejlíp. Jen v Praze ošetří každý měsíc až 150 lidí bez domova, v celorepublikovém měřítku až 450. Nejčastěji na ulici řeší chronické rány, kožní infekce či nachlazení.
Medici na ulici fungují od roku 2015, od loňska zajišťují pravidelnou péči o lidi bez domova ve všech velkých městech s lékařskou fakultou – tedy v Praze, Brně, Plzni, Olomouci, Hradci Králové a Ostravě. „V rámci velmi specifické komunity získávají studenti lékařských fakult možnost prohlubovat své ošetřovatelské dovednosti, učí se komunikovat s těmito klienty v prostředí, kam by se běžně nedostali – na ulici, v noclehárnách nebo na ošetřovnách. Svou činností se snažíme nejen zlepšit zdravotní stav lidí bez domova, ale i bořit předsudky většinové společnosti vůči nim,“ říká Eliška Mocková, medička 5. ročníku 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a současně členka vedení pražských Mediků na ulici.
Opilec nebo feťák, to jsou nejčastější předsudky
Až třetina českých bezdomovců žije na ulici přes 10 let. To se samozřejmě podepisuje i na jejich zdraví. Více než polovina z nich uvedla, že mají fyzické nebo duševní problémy, leckdy jde dokonce o kombinaci obou stavů. Medici na ulici nejčastěji ošetřují chronické rány, jako jsou například bércové vředy, kožní infekce nebo nachlazení.
„Kdo je vlastně náš typický pacient z ulice? Často se u lidí setkáváme s předsudky, že ošetřujeme hlavně “opilce či feťáky”. Naši pacienti jsou ale často lidé, kteří měli jen méně štěstí než ostatní. O své zdraví se bojí stejně jako ostatní. A chtějí si nechat pomoci. Pro nás je zásadní získat si jejich důvěru, brát je jako sobě rovné. Teprve potom nás k sobě pustí a může začít ‚léčebný proces',“ vysvětluje Eliška Mocková.
Třeba pětašedesátiletý klient František žije bez střechy nad hlavu již 3 roky. Na ulici skončil, když přišel o práci a nebyl schopen platit nájem. Je odkázaný sám na sebe, manželka mu zemřela už dávno a se svými dvěma syny se nestýká. „Začátky byly krušné, ale časem si zvyknete na všechno. Kromě nemoci. Každé onemocnění znamenalo doslova boj o život. Práci Mediků na ulici oceňuji právě proto, že nám nezištně pomáhají, přistupují k nám jako k jakémukoli jinému pacientovi, nejsme pro ně lidé druhé kategorie. Mně osobně doslova zachránili život – měl jsem ošklivou infekci v noze a hrozilo, že o ni přijdu. Díky pomoci Mediků jsem se dostal z nejhoršího, zdravotně jsem se dal dohromady a dnes dokonce příležitostně brigádničím,“ říká František.
Eliška Mocková, medička 5. ročníku 1. LF UK. FOTO: Poskytla organizace Medici na ulici
Není to jen o ošetřování
Podle průzkumu věří tři čtvrtiny lidí bez domova ve změnu k lepšímu. Na prvním místě touží po bydlení, na druhém po práci „Součástí naší práce je i psychická podpora klientů na ulici. Zajímají nás jejich osudy a v případě, že o to oni sami stojí, snažíme se jim prostřednictvím dalších organizací pomoci s návratem do ‚běžného života',“ líčí Eliška Mocková, a dodává: „Musíme si uvědomit, že bezdomovectví není volba a lidé si jej často nevybrali dobrovolně. Mnohdy je důvodem například rozvod nebo ztráta zaměstnání. Naším posláním je lidem v těžké situaci život usnadnit.
Medici na ulici mají 190 aktivních členů a úzce spolupracují například s Armádou spásy, organizací Sananim či Červeným křížem. Financování projektu je zajišťováno především z darů dobrovolných dárců či charitativních sbírek. Naprostá většina (okolo 70 %) je využita k bezprostřednímu financování chodu ošetřoven – nákupu materiálu a dalšího vybavení.
Medici na ulici v číslech:
- Působí v 6 velkých městech po celé ČR
- Pracuje pro ně 190 dobrovolníků z řad studentů lékařských fakult
- Denně ošetří až 70 klientů z ulice v rámci celé ČR
- Spotřebují 7,35 kilometrů obvazového materiál za měsíc
- Nejčastěji ošetřují chronické rány, kožní infekce a nachlazení
Více na www.medicinaulici.cz