Jedná se o jednu z nejmodernějších církevních staveb u nás, která v roce 2021 získala prestižní ocenění Stavba roku. O této unikátní stavbě, která stojí nedaleko Prokopského údolí na okraji sídliště v Grussově ulici na Barrandově, jsem si povídala s Ing. arch. Pavlem Šmelhausem.
Spolupracovat na stavbě kostela není úplně běžná záležitost. Na úvod mám hned několik otázek. Kdo a proč si stavbu objednal, jak byla financována a kdy započaly práce? A jak se člověk k takové práci vlastně dostane?
Zadavatelem byla Římskokatolická farnost u kostela sv. Filipa a Jakuba Praha – Hlubočepy. Hlavním impulzem k přípravám stavby byla nedostačující kapacita stávajícího farního kostela kvůli nárůstu počtu obyvatel na Barrandově. Stavbu, která vyšla na 200 milionů korun, financovalo z jedné třetiny Arcibiskupství pražské, hlavním donátorem byl RNDr. Pavel Čížek a přispěla i řada dárců ze strany věřících, z nichž mnozí dali na stavbu své životní úspory.
Kostel sv. Filipa a Jakuba – pohled z ulice Na Zlíchově, foto VitVit 2015
V roce 2008 se podařilo Arcibiskupství pražskému od Městské části Praha 5 odkoupit potřebné pozemky a posléze byli na stavbu kostela s komunitním centrem hledáni projektanti. Architekty mohli doporučovat i jednotliví farníci a jeden z nich, na základě svých předešlých zkušeností, doporučil architekta Jakuba Žišku, který mne následně oslovil s nabídkou spolupráce. Komise složená z členů farnosti, zástupců pražského arcibiskupství a dalších odborníků nakonec v roce 2013 vybrala z jedenácti předložených návrhů projekt ATELIÉRu Žiška s.r.o. Následně probíhalo upřesňování zadání, rozběhly se projekční práce, řešila se otázka financování, výtvarné výzdoby a mnoho dalších nečekaných problémů.
Kdy byl položen symbolický základní kámen stavby?
Získání povolení a přípravné práce teamu pod vedením hlavního architekta a inženýra projektu Jakuba Žišky zabraly několik let a rozběhlo se hledání zhotovitele stavby, který by si s netradiční stavbou s vysokými nároky, poradil. Generálním dodavatelem se nakonec stala firma Metrostav, a.s. a základní kámen byl slavnostně požehnán kardinálem Dominikem Dukou 1. listopadu 2018.
Základní kámen kostela a okolo stojící: 3. zprava Ing. arch. Pavel Šmelhaus, vedle směrem doleva Ing. arch. Jakub Žiška a následuje ak. soch. Petr Váňa, foto praha5.cz 2018
Na sídlišti mezi paneláky by nový kostel hledal málo kdo. Můžete stavbu stručně popsat?
Kostel s komunitním centrem je postaven v minimalistickém stylu a je moderní, snadno rozpoznatelnou interpretací tradičního archetypu křesťanského kostela. Mezi charakteristické znaky patří podélný křížový půdorys s oblým závěrem, ústupkový portál na západě, a orientace kněžiště k východu, na vstupní straně je asymetricky umístěná věž s hodinami, na vysokou hmotu navazuje nízká sakristie. Světelnou atmosféru v interiéru zajišťuje pásové okno po celém obvodě a nad křížením lodí je otevřen k nebi proskleným, zlatem lemovaným kruhem. Exteriér je čistě bílý a akcentem jsou zlaté a nerezové prvky. V kontextu s pestrobarevným panelovým sídlištěm se hladká a čistě bílá fasáda kostela odlišuje a symbolizuje jeho duchovní čistotu.
Kostel Krista Spasitele – hlavní vchod, foto Alena Velková 2024
Celý objekt je třípodlažní. Ve zvýšeném přízemí je kostel a sakristie, za ní navazuje přízemní kavárna Kristián s terasou, která sousedí s dětským hřištěm. V polozapuštěném suterénu se nachází komunitní centrum s klubovnami, flexibilním společenským sálem a s kancelářemi. I suterénní místnosti jsou velmi dobře osvětlené okny na jih, k lesu. Třetím podlažím je kůr s varhanami. Všechna podlaží jsou propojena výtahem a kostel je tak plně bezbariérový.
Pohled zezadu a z boku na kostel s komunitním centrem a kavárnou, foto Metrostav 2020
Kolik kostel pojme lidí?
Zdejší kapacita kostela je 358, společenského sálu 138 a kavárny 36 osob. Do původního kostela sv. Filipa a Jakuba se vešlo lidí pouze 80.
V klasických kostelích je vždycky zima, jak je řešeno vytápění tady?
Celá stavba je řešena moderními energeticky úspornými technologiemi: je bezemisně vytápěna tepelným čerpadlem systémem voda-voda ze sedmi vrtů přibližně 100 metrů hlubokých. Všechny vnitřní prostory jsou kromě možností přirozeného větrání vybaveny i rekuperačními jednotkami. V kostelní lodi je podlahové topení, a tak zde nehrozí pocit zimy. Velká výška a systém zasklení oken zase zajistí, že se ani v letních měsících interiér nepřehřívá.
Kostel má neopakovatelnou světelnou atmosféru. Říká se mu také Kostel světla. Čím je to způsobeno?
Pohled na prozářenou chrámovou loď od hlavního vchodu, foto Alena Velková 2024
Jedním z hlavních zdrojů světla je kruhové stropní okno neboli světlík připomínající kopuli. Má průměr 8 metrů, což odpovídá 50 m2 prosklení. Je lemované prstencem z leštěných nerezových plechů zlaté barvy a svou konstrukcí symbolizuje trnovou korunu Krista na kříži. Světelná atmosféra kostela je díky kopuli proměnlivá v závislosti na dráze slunce na obloze. Ráno se vytváří zlatavé odlesky na stěnách, v poledne vzniká kruh kolem presbyteria a odpoledne se světlo posouvá zase směrem vzhůru.
Světlík uvnitř, foto Alena Velková 2024
Další světlo přichází i velkým vitrážovým oknem se šesti anděly, kteří symbolicky doprovázejí návštěvníka k oltáři, a čím víc se k němu blíží, tím více se stávají průsvitnější a přinášejí více světla.
Vitrážové okno Andělé. Vedle něho, směrem k oltáři, je socha Panny Marie Barrandovské, foto Alena Velková 2024
Navíc je prostor těsně pod stropem, po celém obvodu kostela kromě věže, osvětlen pásovým oknem, které nemá žádné rámy. Strop tak působí, jako by nad půdorysem kostela levitoval.
Pohled na pásové okno zvenčí, foto Alena Velková 2024
Jak je řešen presbytář?
Přední část presbytáře, foto Alena Velková 2024
Presbytář je vyvýšený a vybíhá z apsidy směrem ke křížení lodí. Oltář je tak ve středu dispozice, obklopený lavicemi pro věřící ze tří stran. Jedná se o pódium z carrarského mramoru, které je ze tří stran lemováno třístupňovým schodištěm. V pomyslném centru kostela je oltář z bílého mramoru Kozanis, který podepírají tři zlacené sloupy, symbolizující Nejsvětější Trojici, s vloženým ostatkem svaté Ludmily, .
Před presbytářem je poblíž středu dispozice asymetricky umístěná mramorovo-zlatá křtitelnice s podstavcem na jednom sloupu, který odkazuje na citát z Bible: „jeden je Pán, jedna víra, jeden křest, jeden Bůh a Otec všech...“ a umísťuje se sem i svícen – paškál.
Na opačné straně než křtitelnice, je ambon ve tvaru rozevřené zlaté knihy, ležící na dvou mramorových sloupech, které představují Starý a Nový zákon.
Celkový pohled na presbytář s adorační kaplí v apsidě, foto Alena Velková 2024
V části za oltářem se nachází sedes pro celebranta a dva přísedící. Za ním je adorační kaple Nejsvětější svátosti ve tvaru válce o průměru 5 metrů a výšce téměř 8 metrů. Horizontální otvory v její stěně symbolizují cestu k Bohu. Před kaplí, po její pravé straně, je umístěn skleněný kříž s dřevěnou sochou Krista z lipového dřeva. Na mramorovém podstavci se splývající vytesanou drapérií je v kapli umístěn svatostánek, který tvoří pozlacená levitující schránka s křížem z rubínového taveného skla. Nad svatostánkem je umístěno věčné světlo, zářící rovněž v rubínovém skle. V zadní části presbytáře, za adorační kaplí je ukryt vchod do sakristie.
Svatostánek v adorační kapli, foto Stepet49, 2021
Vybavení interiéru mě ohromilo svou minimalistickou lehkostí, čistotou tvarů a zdánlivou jednoduchostí. Ale ono to tak jednoduché nebylo, že? Dočetla jsem se, že zhotovení vitrážového okna, které je největší vitráží u nás, trvalo rok. A co výroba dalších prvků?
Například kaple, která má hmotnost přes 10 tun, musela být vyrobena přímo na místě z 20 mm ohýbaných plechů z hliníkové slitiny. Je speciálně ukotvena pod podlahou. Zvláštností kaple je akustika. Když uprostřed zašeptáte modlitbu, vrátí se vám zesílený odraz. Konstrukčně hodně náročná byla i již zmíněná kopule. Zlatý obklad jejího tubusu venku nad zasklením má ve stěnách zabudované průvětrníky pro zamezení přehřívání v letních měsících. K tomu napomáhá i lehce modré zabarvení skel světlíku. Zasklení je provedeno s vyhříváním, aby se sklo nerosilo při poklesu venkovních teplot a nárůstu vlhkosti uvnitř. Vyhřívání zároveň umožňuje i odtávání sněhu.
Světlík zvenku, foto Metrostav 2020
Skutečným unikátem kostela je 5,75 metru vysoký skleněný kříž. Neměl být původně ze dřeva?
Ano, ale později zvítězila myšlenka použít sklo. Přestože kříž váží víc jak tunu, působí tento materiál svou odhmotněností jako jemná protiváha adorační kaple. Jeho výroba byla i v evropském měřítku na hranicích současných možností. Kříž tvoří tři skleněné části, které jsou spojeny středovou spojkou z leštěné nerez oceli. Každá část je z devíti vrstev tvrzeného 19 mm skla s vloženými fóliemi, které dodávají kříži jemné zelené zabarvení. Je ukotvený hluboko pod podlahou presbytáře, měl by odolat i extrémním podmínkám a reagovat na proměnlivé zatížení a pohyb návštěvníků v kostele.
Detaily paty kříže a jeho spojení, foto Alena Velková 2024 a 2021
Můžete říct i pár slov k autorům liturgického vybavení kostela?
Vše jsou originální umělecká díla, jejichž hlavním autorem byl profesor Stanislav Kolíbal (oltář, ambon, paškál) spolupracující s ak. sochařem Petrem Váňou (svatostánek, křtitelnice, socha Krista na kříži, Panenka Marie). Velký kříž z lepeného skla byl navržen ve spolupráci s ak. sochařem Zdeňkem Lhotským. Vitráž s procesím andělů navrhnul rovněž Petr Váňa a provedl pan Coufal netradiční technologií do otevíratelných nerezových rámů, nezávislých na okně s izolačním prosklením.
Když nepočítám přípravné práce, tak samotná stavba byla dokončena v rekordním čase. Měli jste při stavbě nějaká omezení, například koronavirovou pandemií?
Omezení byla stanovená přímo ve Smlouvě o dílo. Stavební společnost měla zakázáno pracovat o nedělích a během církevních a státních svátků. Hlučné práce směly probíhat jen od 8 do 19 hodin a ve smlouvě byl zakotven i zákaz kouření a klení. Aby se stihly dohodnuté termíny, pracovaly na stavbě někdy až desítky lidí současně, což na koordinaci bylo náročné.
Slavnostní vysvěcení kostela, které proběhlo 22.11.2020, epidemií ovlivněno bylo. V kostele směli být jen biskupové, kněží a civilní zaměstnanci arcibiskupství. Ostatní zájemci mohli sledovat televizní přenos.
Stavba kostela, přefoceno Alenou Velkovou z programu TV NOE – Noc kostelů 12.6.2020
Jeden z dvanácti konsekračních křížů, posvěcených při slavnosti a v pozadí schránka na posvátné oleje, foto Alena Velková 2024
Vidím, že interiér kostela je dokončován postupně. Když jsem zde byla poprvé v dubnu 2021, svícen ještě neměl podstavec, na skleněném kříži nevisela socha Krista, v kapli nelevitoval svatostánek, dveře do zpovědních místností neměly vitráže a na kůru nestály varhany. Proč byly varhany instalovány teprve vloni?
Jejich instalace proběhla až po dokonalém vyschnutí stavby a 23. května 2023 byly slavnostně požehnány pražským biskupem Zdenkem Wasserbauerem.
Presbytář s křížem a adorační kaplí v roce 2021, foto Alena Velková
Varhany působí neuvěřitelně lehce a vzdušně, ale předpokládám, že to je také jenom zdání...
Jak jinak. Celková hmotnost varhan na kůru je více než 7 tun. Některé jejich samostatné díly vážily i 100 kilogramů. Varhany jsou tvořeny zadní žaluziovou skříní z jasanového dřeva, ve které se skrývá celý jejich složitý mechanizmus. Při otevřených žaluziích, je vidět k píšťalám nástroje. Uzavíráním žaluzií se též mění akustické parametry varhan a jde o u nás ojedinělé řešení. Pokud jsou zavřené, působí skříň dojmem zvrásněné krajiny. Zvenku varhany zdobí socha, která představuje Strom poznání dobra a zla z Rajské zahrady. Kmen stromu z olšového dřeva je umístěn na ocelové nosné konstrukci a je vysoký 6 metrů. Jeho větve nesou cínové píšťaly, symbolizující rajské ovoce.
Pohled od presbytáře ke kůru a hlavnímu vchodu, vedle něhož jsou pak vitrážové dveře do zpovědních místností: „Ježíš a kající se lotr na kříži“ – vpravo a „Ježíš a cizoložnice“ – vlevo, foto Alena Velková 2024
Je už teď objekt kostela hotový nebo ho čekají nějaká další vylepšení a doplnění?
Poslední chybějícím prvkem výzdoby interiéru je křížová cesta, pro níž je vymezena nika v severní zdi proti vitrážovému oknu. I na ní už byl profesorem Kolíbalem zpracován originální minimalistický návrh, výborně ladící s konceptem kostela a nyní je už jen na farnících, zda ho zadají k realizaci anebo budou hledat jiné řešení.
Ve věžní zvonici zatím nejsou zvony, které se velmi obtížně navrhovaly a projednávaly, protože dle současných předpisů je zvon „zdroj hluku“ a musela se navrhnout taková akustická opatření, aby vyzvánění nebylo slyšet. Výhodou je poloha kostela na okraji zástavby, takže tóny zvonů budou směřovat k Prokopskému údolí a jen minimálně tak rušit obyvatele Barrandovského sídliště. Farníci se rozhodli pro zvonkohru – tedy sestavu menších a tišších zvonů, takže věříme, že se tu brzy rozezní.
Zvonice, čekající na své zvony, foto Alena Velková 2024
Děkuji vám za rozhovor. Po něm už vím, co to znamená mít práce jako na kostele. A ještě dodávám informaci pro zájemce o prohlídku kostela, že mimo bohoslužby je přístupný v neděli od 14 do 16 hodin. K návštěvě si vyberte, pokud možno, slunečný den. Na chvíli se posaďte a nechte se pohltit sluncem a tou krásou.
Zdroje:
www.atelierARS.cz, www.ziskaKKS.archzip.cz, www.centrum-barrandov.cz,
www.clovekavira.cz, www.wikipedie.cz
www.idnes.cz, www.casopisstavitel.cz, www.stavba-tbz.info.cz
Dodatek - Umělecká díla – autoři návrhů a realizací – seznam dle Wikipedie:
Umělecké dílo
Návrh
Realizace
1.
Oltář
prof. akad. soch. Stanislav Kolíbal
akad. soch. Petr Váňa
2.
Ambon
prof. akad. soch. Stanislav Kolíbal
akad. soch. Petr Váňa
3.
Křtitelnice
prof. akad. soch. Stanislav Kolíbal, akad. soch. Petr Váňa
akad. soch. Petr Váňa
4.
Svatostánek
akad. soch. Petr Váňa
akad. soch. Petr Váňa
5.
Věčné světlo
Ing. arch. Jakub Žiška
sklářská dílna Lhotský s.r.o.
6.
Skleněný kříž
Ing. arch. Jakub Žiška a Ing. arch Pavel Šmelhaus
sklářská dílna Lhotský s.r.o.
7.
Korpus Krista
akad. soch. Petr Váňa
akad. soch. Petr Váňa
8.
Socha Panny Marie
akad. soch. Petr Váňa
akad. soch. Petr Váňa
9.
Vitráž Andělé
akad. soch. Petr Váňa
Umělecké sklářství JIŘIČKA – COUFAL
10.
Vitráže ve dveřích zpovědnic
akad. soch. Petr Váňa
Umělecké sklářství JIŘIČKA – COUFAL
11.
Svícen pod paškál
prof. akad. soch. Stanislav Kolíbal
akad. soch. Petr Váňa
12.
Varhany
Mgr. Jaromír Kánský a akad. soch. Petr Váňa
Varhanářská dílna Kánský-Brachtl
13.
Strom poznání dobra a zla
Mgr. Jaromír Kánský a akad. soch. Petr Váňa
Umělecké kovářství Vratislav Hrubý
Truhlářství s tradicí - Karel Gemperle
Varhanářská dílna Kánský-Brachtl
14.
Schránka na posvátné oleje
akad. soch. Petr Váňa
akad. soch. Petr Váňa
15.
Konsekrační kříže
akad. soch. Petr Váňa
akad. soch. Petr Váňa
16.
Kruhové stropní a pásové okno
Ing. arch. Jakub Žiška a Ing. arch Pavel Šmelhaus
JOFO s.r.o.
17.
Lavice
Ing. arch. Jakub Žiška a Ing. arch Pavel Šmelhaus
TARGET DESIGN s.r.o.
18.
Sedes
Ing. arch. Jakub Žiška
akad. soch. Petr Váňa, TARGET DESIGN s.r.o.
19.
Kropenky
akad. soch. Petr Váňa
akad. soch. Petr Váňa
20.
Dlaždice s trilobitem
akad. soch. Petr Váňa
akad. soch. Petr Váňa
Architekt Pavel Šmelhaus studoval na Fakultě architektury ČVUT v Praze a věnoval se též oboru dřevařského inženýrství. Pracuje v Atelieru ARS s.r.o., spolupracuje na individuálních návrzích rezidenčních, komerčních i občanských staveb. Specializuje se na dřevěné konstrukce a energeticky úsporné stavby.