Bydleli jsme v sídlišti Bohunice, které vyrostlo nad Brnem. Z jednoho okna bytu jsme viděli hrad Špilberk a z opačné strany při velmi příznivém počasí pomocí triedru letiště ve Slatině a někde v dálce zahlédli i Mohylu míru na Prateckém kopci.
Pokud se vyskytly zimní zasněžené dny, měli jsme několik možností, jak vyjet na běžky. Pochopitelně výlety na Českomoravskou vysočinu do okolí Žďáru nad Sázavou, Nového Města, nebo po zasněžené ploše Brněnské přehrady. Měli jsme však možnosti i v blízkém okolí.
Jedna z nich byla vydat se kolem věznice a nemocnice Bohunice po zelené NS Bohunice do údolí k řece Svratce. Byla to pouze lesní cesta, mnohde úzká, mnohde příkrá, ale při dostatečném množství sněhu sjízdná. Po břehu Svratky vedla další zelená „Brněnská lesnická NS“ vedoucí kolem koupaliště Riviéry, přes park Anthropos, kolem pavilonu až k mostu přes řeku do Pisárek na tramvaj, případně k autobusu jedoucímu směr sídliště Kamenný vrch. Byla to příjemná cesta lesem cca 6 km.
Zajímavější cesta však začínala na autobusové zastávce Koniklecová. Tento název vznikl na základě skutečnosti, že stráň ležící nad ní byla chráněným územím hojného výskytu konikleců. Byla jich tam v jarním období záplava. Takže jsme po zelené značce vystoupali do lesoparku Kamenný vrch a vydali se směrem k Myslivně.
Myslivna byla dominantou nad brněnským Výstavištěm. Ve 40. letech minulého století zde byla na místě bývalé kamenné myslivny postavena výletní restaurace a v 80. letem postaven hotel, který se začal v loňském roce bourat. Dle „legendy“ zde byla vybudována sáňkařská dráha, která vedla lesem do údolí Pisárek, dlouhá asi 1 km při převýšení cca 140 m. Jednou jsme si ji prošli, tedy ten pozůstatek a usoudila jsem, že bych si ji na běžkách netroufala sjet.
Od Myslivny jsme sjížděli opět po zelené Brněnské lesnické NS. Byla to cesta široká, plná zatáček, při překonávání výškového rozdílu mnohde příkrá, mnohde příjemná, a hlavně široká umožňující potřebné „plužení“. Byla to taková pěší autostráda oběma směry. Naše cesta skončila u silnice Pisárecká, v blízkosti zastávky MHD směr sídliště Kamenný vrch. Tam jsme sundali lyže, nastoupili do autobusu, popojeli do kopce asi 2,5 kilometrů a vystoupili opět na Koniklecové. Naši „běžkařskou“ trasu dlouhou asi 3,5 km při převýšení cca 150 ti metrů jsme za dobrých sněhových a povětrnostních podmínek opakovali 3 až 4krát, kdy nám autobus nahrazoval lyžařský vlek. Ovšem pro stále menší „příděly“ sněhu jsme si těchto zimních radovánek mnohokrát neužili.