Co to asi může být, může to být cokoliv, ale nebudu vás napínat. Už jste někdy byli v listopadu na houbách? My ano, bylo to ve čvrtek 2.11.23 a bylo to něco, na co se nezapomene. Účastníky výletu jsme byli já, Petr, Booneček, Tereza a její sousedka v Dolánkách, paní Boženka. Je to moc milá paní a miluje houbaření jako my. Dobré skutky se mají konat, a tak jsme jí s radostí přibrali do počtu.
Nemám ráda brzké vstávání, ale les a houby si to žádají. Háček byl v tom, že obloha venku nenasvědčovala, že se bude jednat o slunečný den. Chodila jsem od okna k oknu a nebyla jsem přesvědčena, že se nějak vyčasí. Jenže na druhou stranu, když se něco domluví, tak se to má splnit. Vybavili jsme se tedy teplejším oblečením, svačinou pro nás tři, teplou kávou a vydali se na cestu. Zastávka v Dolánkách byla rychlá, pozdravili jsme se s Boženkou a s Terezou za volantem jsme se vypravili na cestu do naších oblíbených lesů ve Starých Splavech. Vzhledem k tomu, že byl všední den, provoz na silnicích nebyl zrovna procházka růžovým sadem, ale dalo se to zvládnout.
Po necelé hodině jsme dorazili do Splavů a do lesa, kde nás na chvíli zastavil náklaďák s naloženým dřevem. Než odjel, s radostí jsme konstatovali, že jsme nepřijeli zbytečně, houby tu rostly. Zaparkovali jsme na obvyklém místě, vzali vše, co v lese budeme potřebovat a hurá na lov. Na rozdíl od počasí u nás v Ústí se u jezera nebe vyjasnilo, slunce krásně svítilo a kromě jedné vzdálené houbařky nám patřil les a okolí. Nejdřív jsem byla přesvědčená, že tentokrát nebudu nic fotit, ono to stejně nikoho moc nezajímá, ale slunce a modré nebe nad námi, houby, které plnily naše košíky, ticho kolem, mě nenechali v klidu a foťák splnil, co měl.
Zvu vás na fotoprocházku do lesa kolem Starých Splavů, k Máchovu jezeru a přírodu kolem silnice na cestě domů. Přeji všem pohodový listopad a klidný předvánoční čas. Dělat radost není vůbec na škodu a nikdy není pozdě udělat radost sobě a svému okolí.
