Česko patří k evropským zemím, jež mají vhodné podmínky pro návrat ohrožených zubrů do volné přírody. Jsou o tom přesvědčeni odborníci z Akademie věd, kteří představili studii Návrat zubra evropského do České republiky. Přelomová je podle nich tím, že vyvrací mýty bránící návratu těchto zvířat do České republiky. Patří k nim třeba ten, že potřebují rozsáhlé oblasti hlubokých a listnatých lesů.
"Zubři se v posledních desetiletích vrátili do přírody v mnoha zemích, které mají obdobné podmínky jako Česká republika," argumentoval ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál. Podle spoluautora studie Miloslava Jirků z Biologického centra Akademie věd žije v Litvě jejich stabilní populace v mozaikovité kulturní krajině s fragmenty lesů, loukami a zemědělskými kulturami. V Bělorusku prosperují v jehličnatých lesích, které tvoří převažující podíl dřevin i v tuzemsku.
Nejnovější zahraniční výzkumy ukazují, že střední Evropa je pro rozšíření zubrů vhodnějším regionem, než se donedávna předpokládalo. Kdy by se tak mohlo stát, odborníci zatím netuší, i když se Česko přijetím závazné směrnice oficiálně zavázalo podporovat navracení původních vyhynulých druhů do volné přírody. Upravit by se musela legislativa.
Zubři u nás vyhynuli ve 14. století. O jejich někdejším rozšíření svědčí místopisné názvy. Hned tři jména obcí Zubří (v okresech Vsetín, Chrudim a Žďár nad Sázavou), Zubrnice (okres Ústí nad Labem) a vodních toků Zubřina a Zubřinka. Zubr je ve znaku pánů z Pernštejna (černá hlava zubra se zlatým provazcem protaženým chřípím) či Auerspergů (vzpínající se zubr).
Mezinárodní studie identifikovaly v Česku oblasti vhodné pro návrat zubrů do volné přírody (například Boletice, Doupovské hory, Libavá). Loni byli zubři vypuštěni do obory Židlov v bývalém vojenském prostoru Ralsko. Přitom Česko se po desetiletí významně podílelo na záchraně tohoto druhu: v rámci někdejšího Československa bylo po Polsku dokonce druhou zemí na světě v počtu v ZOO odchovaných zvířat.
V současné době žije zhruba 4000 těchto největších suchozemských obratlovců Evropy, z toho polovina v přírodě. Samci dosahují hmotnosti až 920 kilogramů, samice o polovinu méně. Po první světové válce byly vyhubeny volně žijící populace na Kavkaze a v polské Beloveži, druh přežil jen díky chovu v zajetí. Dnes se vrací do Polska, Ruska, Litvy, Španělska, Běloruska, Německa, Slovenska a na Ukrajinu. Návrat se chystá v Nizozemí, Srbsku a Rumunsku. Podle vědců by byl návrat tohoto druhu jedním ze způsobů, jak Česko zařadit do první ligy v ochraně životního prostředí.
