S focením jsem vždycky měla problém, nikdy jsem se na fotce sama sobě nelíbila. A vždycky jsem měla pocit, že společné fotografie s rodinou nebo s kolegy všem kazím. Nechápala jsem kolegyni Lenku, která vždycky, když došlo na focení prohlásila, že ona se fotí ráda, zatímco já se radši schovávala někde v zadní řadě. Kolegové v práci se pak kolikrát divili, jak to, že na společných fotkách nejsem, když na akci jsem přece byla.
Mockrát jsem se teď, co jsou chytré telefony s foťákem, třeba na procházce zkusila vyfotit, ať už v létě nebo mezi zasněženými stromy, ale pak jsem to radši rychle vymazala . Nejhorší teda ale je, když mě vyfotí někdo jiný, to vypadám vážně příšerně. Ale dědeček mi na to vždycky říkal, že takhle normálně vypadám, že tak mě všichni znají a jenom já si myslím, že vypadám líp... Tak nevím, ale občas si udělám docela hezký selfíčko a utěšuju se tím, že modelky taky fotí fotograf milionkrát a povedených snímků je jen pár. A to je na rozdíl ode mně profesionál. Holt si člověk musí poradit sám a to, že to jde vymazat a už to nikdy nikdo neuvidí, je úplně bezvadný. Myslím, že občas už se mi to celkem povede a poznávám se. No ale taky je možný, že za ty blbý fotky může foťák, nebo že by to bylo rukama? Nebo třeba jestli tam nemám nějaké špatné nastavení...
K focení se mi ještě vybavuje to, co mi jednou řekla fotografka, když mě fotila na pas a já jí předvedla jak vypadám na fotce na řidičáku a v občance a ona, asi aby mě potěšila, mi řekla: "To já znám. Některý lidi se špatně fotěj. Já je beru zleva, zprava, nasvěcuju je, strávím na tom spoustu času a výsledek nic moc. A pak přijde příšera, posadí se, já to jen tak cvaknu a ona vypadá jak filmová hvězda." No a tak si na to občas vzpomenu a řeknu si, že to od ní bylo hezký, i když ta fotka od ní tenkrát taky za moc nestála. Ale snažila se a aspoň na mě byla milá a trochu mě uklidnila, že snad nebudu úplná příšera, protože jako filmová hvězda, to teda nevypadám nikdy.
Tehdy jsem nosila krátké vlasy a s tou fotkou, co mi paní udělala jsem si ještě užila trochu legrace. O pas jsem si zažádala, dostala lísteček s číslem a informací, kdy bude hotový a když jsem si pro něj přišla, pán za přepážkou ho podle toho čísla vyhledal, kouknul do něj a podal mi ho se slovy: "Řekněte manželovi, ať si to tady dole podepíše a do ciziny jezdí bez občanského průkazu."
Kdysi mi jeden můj přítel (ten co jsem o něm už psala, že měl čokoládové oči a úsměv Jany Šulcové), při pohledu do mojí občanky řekl: "To jsi vážně ty za mlada? No tak to máš štěstí, že už jsi zestárla!!!"
A dědeček ať si říká co chce. Stejně si myslím, že chlapi, a to všichni, jsou tady jenom proto, aby zkoušeli, co ještě vydržíme. Tuhle jsem někde četla, že se vědcům podařilo namnožit dvě myšky-samičky a i jejich potomci, teda spíš potomkyně se dokážou množit bez samců, takže v budoucnu už nebudou ani k rozmnožování potřeba. A to pak už asi budou chlapi skutečně k ničemu, ne?