To je závěr výzkumu, který vznikl na Filozofické fakultě Univerzity Palackého.
Cílem bylo zjistit, zda to, co je pro mnohé lidi samozřejmostí a jiní to považují za divné, je skutečně škodlivé nebo jde spíše o příjemné vyplnění času. Zatímco starší generace mnohdy hudrá, že vnoučata pořád jen koukají na internet a žijí svůj život na sociálních sítích, mladší generace vůbec nechápe, co na tom někomu může připadat podivné. Je to přirozená součást jejich života, to, jaký byl, když sociální sítě neexistovaly, neví, tudíž nemůže srovnávat.
Kdo má pravdu?
I to byla jedna z motivací, proč se olomoučtí vědci rozhodli tento fenomén o trochu více prozkoumat a pokusili se zjistit, jak velký vliv sociální sítě a na nich působící influenceři na dospívající mládež ve skutečnosti mají.
Od roku 2019 se vyptávali studentů, žáků učilišť a druhých stupňů základních škol, jaká stahují videa, zda se nechávají na sociálních sítích k něčemu provokovat a podobně. Vyšlo najevo, že mladí lidé poměrně často sledují sdílejí videa, která znehodnocují lidský nebo zvířecí život. „Jsou často tak otupělí vůči hodnotám, vůči sobě, společnosti, tradici, nastavení, co je v určité společnosti správné a co ne. Určitě by společnost měla popřemýšlet nad regulací videí, měly by v úvodu obsahovat piktogramy, jaké například využívá Česká televize,“ uvedla doktorandka katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého Barbora Považanová.
Ukázalo se také, že influenceři ovlivňují mladé lidi více, než si jejich rodiče či prarodiče dovedou představit. Snaží se je napodobovat. „Ve výsledku chtějí být i tím, kým nejsou,“ vystihla to spoluautorka výzkumu.
Podobné problémy řeší mnoho rodin. „Vnučka se v poslední době neuvěřitelně změnila. Nosí jen vytahané šedé mikiny, maluje si takové zvláštní silné černé linky kolem očí a zásadně nechodí na slunce, pleť prý musí být bílá. Což o to, móda se mění, já taky prošla různými vlnami, ale pak mi došlo, že stejně jako ona vypadají všechny její spolužačky. Jsou úplně stejné, vůbec ji mezi nimi nemůžu poznat, když je potkám nebo vidím na fotce,“ vypráví jednašedesátiletá Kateřina a pokračuje: „Pak jsem se na radu dcery podívala na videa, která vnučka sleduje. Ty její obdivované inluencerky vypadaly úplně stejně. My taky měly své idoly, ale tyhle jejich internetové celebritky nic neumí. My obdivovaly herečky, zpěvačky, ale ony si tam pořád jen dokola malují ty své černé linky a tupě zírají na obrazovky. Divný svět. Je mi líto, že vnučka vlastně nežije reálný život. Téměř nikam nechodí, jen pořád kouká na ty stejné holky a snaží se jim co nejvíc podobat,“ dodává.
Vyšlo rovněž najevo, že jen necelých šestnáct procent rodičů vždy ví, co jejich potomek dělá na internetu, koho sleduje, co sdílí.
Vědci z Palackého univerzity došli k závěru, že mladí lidé, kteří nejsou aktivní na sociálních sítí mají vyšší hodnoty, více jsou schopni projevit úctu, věrnost, pokoru. Jsou schopni si těchto hodnot vážit. Naopak jejich vrstevníci, kteří na sociálních sítích doslova žijí, jsou více zaměřeni na úspěch, získání moci, jsou benevolentnější a ve všech měřených směrech jsou jejich hodnoty nižší.
Takže jde o naznačení toho, co v mnoha rodinách způsobuje neshody.
Prarodiče říkají vnoučatům: Ty z toho čučení do mobilu zhloupneš.
Rodiče říkají: Nech ho, to je teď normální, s tím nic nenaděláš, je zbytečné se rozčilovat, dělají to všichni mladí.
Děti a teenageři nechápou o čem je řeč – život bez sociálních sítí nepoznali, nechápou, co na něm někomu může vadit.
Jenže čím více se tímto fenonémen bude společnost zabývat, tím více se bude potvrzovat, že ten, kdo se v této trojici nejvíce mýlí, je právě ten, koho se to nejvíce týká - mladí závisláci žijící ve svých virtuálních světech.
