Mé toulky podzimem
Zálesí. Všechny fotografie: Elena Valeriánová

Mé toulky podzimem

2. 11. 2022

Mlhavé ráno ukrývá v sobě tiché kroky člověka, jehož postava se pomalu vynořuje z mléčné tmy. Je slyšet šustění listí, jak člověk v mlze kráčí tichým ránem.

Zvuk zlomené větvičky pod jeho nohou s vámi trhne, jako vzdálená rána z pistole. Postava je blíž a její kontury čím dál zřetelnější.

Ne, nejsem to já.

Letošní podzim se netoulám mlhavými rány. Většina podzimních dnů je u nás slunečná od samého rozbřesku. Rána jsou jiskřivá rosou a tlející listí opadaných stromů hraje všemi odstíny žluté, červené, oranžové i hnědé. Vůně podzimu v nás vyvolává nostalgii.

Nostalgie to je pro mne pocit uzavírání kruhu, roční cyklus, vrací se vzpomínky. Není mi z toho smutno, mám občas jen pocit nepopsatelné teskné touhy. Ale vždy zůstává naděje, naděje dalšího podzimu.

A pak na mě zaútočí tvrdý a nelítostný strach z toho, co přinesou další dny do našich životů. Události, které obyčejný člověk nemůže nijak ovlivnit. Změnit. Protože jiní, jenž si myslí, že jsou vyvolení rozhodovat se chovají jako hlupáci.

Z toho mám smutek na duši.

A tak vezmu svůj fotoaparát a jdu tesknit do úžasné podzimní přírody, kde ještě žije naděje.

                                                                                       *****

Jeseníky jsou bezesporu krásné a kdo jednou nakoukne, chytne se drápkem často na celý život. Kromě krásné přírody, kterou sice zdevastoval kůrovec za vydatné pomoci lesních „hospodářů“, můžete zde také narazit na zbytky zaniklých osad, kde v dávné minulosti žilo především německé obyvatelstvo.

Na svých toulkách se mi někdy poštěstí dostat do koutů našeho kraje, kde je to i pro mne poprvé. Tak tomu bylo i o poslední říjnové sobotě.

Chtěla bych vás seznámit s jednou vesničkou, spíše osadou, ležící v Rychlebských horách, místní část města Javorník.

 

                                                                                        Zálesí

                                                                       (Valdek - Waldek – Zalesie)

 
bylo založeno v 16. století vratislavskými biskupy. Místní se živili, vedle málo výnosného zemědělství především dřevařstvím a domácím předením lnu. Ale bylo zde také třeba několik zahradnictví. V okolí se těžil jak vápenec, tak i čedič a smolinec. V roce 1831 postihla vesnici epidemie cholery. Život zde nebyl zrovna snadný, tak jak to v horách bylo a je.

V roce 1989 byl zbourán kostel sv. Barbory, který zde stál od roku 1751a zůstal zde jen zdevastovaný a nepoužívaný hřbitov. 

Jako memento naší neúcty a lhostejnosti k vlastní historii. Zboření kostela byla pomyslná tečka za zdevastováním celé obce.

To, že obec leží na samotné hranici s Polskem (dříve Pruskem) brzdilo její rozvoj, v současnosti je to prakticky ryze rekreační obec 


Informace jsem čerpala:
Zálesí (Javorník) – Wikipedie (wikipedia.org)

 
                                                                                           *****

Pokud máte čas a chuť pojďte se se mnou toulat mým podzimem.
Vaše Elena

cestování fotografování příroda
Hodnocení:
(5 b. / 42 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.