V duchu ekologie řada z nás žije, aniž bychom o tom složitě přemýšleli. Než něco vyhodíme, vždy zapřemýšlíme nad tím, jestli danou věc nelze využít ještě jiným způsobem. Ať už je důvodem šetření, nebo prachobyčejná zásadovost, je to právě starší generace, která by udržitelnost mohla vyučovat. A mladí se od ní stále častěji inspirují.
Zaručené rady, které mladí ocení
Všechno se dá zpracovat
Až třetina jídla ve světě se vyhodí. Naučit se neplýtvat přitom není tak složité. Nic nevyhazovat a všechno zužitkovat – to už přece uměly i naše babičky a babičky jejich babiček. A v dnešní době, kdy mohou mít mladí pocit, že jídlo roste v supermarketu, je záhodno předávat tuto dovednost i dál.
„Ženské dnes koupí květák a to zelené olámou. Přitom to listí se dá uvařit, rozmixovat a máme dobrou květákovou polévku. Když se k tomu uvaří ještě tři malé růžičky, které pak nahoře plavou, tak je výborná,“ prozrazuje paní Dana svůj osvědčený recept. A dodává: „Někdy z těch listů, když jsou měkké, dělám takové tyčinky, které obaluji ve vaječném těstíčku se sýrem a někdy i s česnekem. Je to hrozně dobré!“
Skvělé recepty ze „zbytků“ je možné najít například na stránkách Zachraň jídlo. Základním předpokladem pro neplýtvání je ale nakupovat jídlo s rozumem.
Nejstylovější móda je z domácího butiku
V honbě za ziskem vyprodukují obchodní řetězce až 24 kolekcí ročně. Dříve stačily dvě - letní a zimní. Oděvní průmysl tak dnes silně zatěžuje životní prostředí a problémem je i neetické zacházení se zaměstnanci v zemích třetího světa.
Nejudržitelnější oblečení je to, co máme ve skříni. Když si něco opravíme nebo přešijeme, vážíme si ho přeci mnohem víc. S přešíváním starších kousků, nebo úpravu těch, které už nepadnou, má leckterá dáma vlastní zkušenost. Z šatů, které už nenosíme, lze snadno udělat zánovní halenka, třeba podle Burdy. Stačí trocha šikovnosti a šicí stroj nebo ochotná švadlenka v okolí. A co už opravdu neupotřebíme, můžeme donést na bleší trh nebo vyměnit.
„Obnošené oblečení dávám jedné svojí známe. U nás, v rámci pražských Nuslí, se jednou za čtvrt roku koná akce Probuďme Nusle s blešími trhy. Tam svoje oblečení pravidelně nosím a upotřebí.,“ říká paní Jarmila.
Méně věcí znamená více zážitků
„Těch věcí, které člověk potřebuje v domácnosti, je poměrně málo,“ říká pan Jaroslav. A má bezpochyby pravdu. Přebytek věcí zatěžuje nejen peněženku, ale může také vyloženě škodit. Pokud se totiž soustředíme výhradně na to, kolika „nesmírně důležitými“ předměty se obklopujeme, zapomínáme na vytváření nemateriálních zážitků.
Co by tedy Jaroslav poradil dnešním mladým? „Nepřeplňovat si domácnost věcmi. Mít jenom to, co nezbytně potřebuji, abych měl prázdný prostor jaksi k obývání, nebo třeba ke cvičení.“
Co si vzít na oplátku od mladých?
Dnešní děti jako by se rodily s tablety a mobily v rukách. Starší generace se ale ve vztahu k technologiím často může potýkat s překážkami. Nejde jen o omezené finanční prostředky pro nákup zařízení či připojení k internetu, ale zejména o nedostatek informací, motivace, možností vzdělávání i sebedůvěry.
Mladší ročníky přitom mohou svým babičkám a dědečkům při práci s technologiemi pomáhat. Společně strávený čas je přeci to nejcennější, a pokud je využitý smysluplně, je to další velký důvod k radosti. Pro každého, kdo se chce učit nové digitální dovednosti (třeba za asistence svých nejbližších), je jako stvořená interaktivní hra Digitální odysea. Může sloužit jako jednoduchý a strukturovaný průvodce všemi oblastmi, které se mohou při používání jejich mobilů nebo tabletů hodit.
