Ne, nejedná se o žádné svátky, jde o pondělí 14. 2. 2022 a s Valentýnem to také nemá nic společného. Jedná se o obyčejnou procházku, kterou jsme si dopřáli, protože venku krásně svítilo slunce a nebe bylo jako šmolka. Opakování je matka moudrosti, tak jsme se dohodli, že se zase jednou podíváme na golf. Není to od nás daleko a počasí k tomu přímo vybízelo. Malá vada na kráse byla dost studený vítr, ale s čepicí se to přežít dalo. Kdybyste mě mučili, nemůžu si vzpomenout, kdy jsme tam byli naposledy, jen si vzpomínám, že jsme potkávali vietnamské golfisty. Ono je to v podstatě jedno, protože příroda je pokaždé jiná a nejinak tomu bylo i tentokrát.
Od poslední návštěvy se to tam trochu změnilo, vypadalo to, že tam prořídly stromy a rybníky tvořily jednu velkou vodní plochu. Drze jsme si prošli místa, na která se v sezoně nedostaneme. Trochu jsem se vyděsila, když jsem fotila nedaleko hlavní budovy a najednou se spustil alarm, tak jsme radši ukázněně přešli na silnici. Jsem ráda, že máme možnost tohle místo navštěvovat, asi by se mi golf líbíl jako sport, ale je to tak trochu mimo naši peněženku.
Myslím, že bez toho být můžeme, bez čeho se ale žít nedá, je příroda. Je to čarodějka, která má pro nás v každém ročním období jinou tvář a vzhledem k letošní podivné zimě toho nevyužít, by bylo hloupé. Zvu vás na fotoprocházku golfovým hřištěm bez přítomnosti milovníků tohoto sportu a snad vás tím v dnešní nehezké době trochu potěším. Přeji nám všem pohodu a hlavně zdraví, abychom si mohli bez problémů a zákazů plnit svá přání.
