Jak ukazují statistiky Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) počet preventivních prohlídek loni klesl o více než 15 procent. „Lidé preventivní prohlídky určitě zanedbávají víc. To, jak moc, je ale individuální region od regionu. Víme, že například v některých periferních oblastech, dále od měst, lidé na kontroly chodí méně. Kolegové z měst zase hlásí, že velké změny nepozorují. Obecně lze ale říci, že je prevence kvůli koronavirové pandemii upozaděna,“ potvrzuje praktický lékař z Jedovnice a člen výboru Sdružení praktických lékařů Ivo Procházka.
Lidé si nebezpečně zahrávají
Na všeobecnou preventivní prohlídku by se přitom měl každý dospělý vydat jednou za dva roky, k zubaři dokonce dvakrát do roka. A ženy by neměly zapomínat jednou ročně na návštěvu gynekologa.
Ještě nebezpečnější je odkládat screening nádorových onemocnění. Pokud je lidé nezanedbávají, dokážou totiž odhalit i zatím se neprojevující rakovinu v časném stádiu a díky tomu rapidně vzrůstá šance, že se nemoc podaří vyléčit.
Na mamografický screening by měly chodit ženy od pětačtyřicítky každé dva roky, screening karcinomu děložního čípku se provádí ročně při pravidelné prohlídce na gynekologii. A konečně kolorektální screening, který se zaměřuje na odhalení rakoviny tlustého střeva, probíhá ve dvou variantách. Buď si každý rok od padesátky lidé provedou test okultního krvácení do stolice anebo jednou za deset let podstoupí kolonoskopii.
Bohužel, hodně lidí si neváží toho, že české zdravotnictví umožňuje tato pravidelná vyšetření. A na vyšetření prostě nechodí. Onkologický screening pravidelně absolvuje sotva polovina lidí. Nyní, v době epidemie, podíl zodpovědných ještě více poklesl – a to podle dat VZP o desetinu až pětinu.
Nebezpečně si tak zahrávají se svým zdravím. Lidé, kteří nechodí na prevenci, a byl jim diagnostikován nádor v tlustém střevu, přicházejí v polovině případů s pokročilým onemocněním. Na druhou stranu screening dokáže včas zasáhnout. Nález ve střevu je objeven u třetiny zodpovědných lidí, kteří na screeningu byli. Z části těchto nálezů by se vyvinula agresivní rakovina. Díky včasnému ošetření ale nemoc nevznikla. Když se nádor zachytí včas, více než 90 procent pacientů má šanci žít dál. Ve čtvrtém stadiu však dalších pět let přežije jen 12 procent nemocných.
Nebojte se jít za lékařem
Během první vlny loni na jaře zanedbávání prevence ještě bylo pochopitelné. Lidé očekávali, že se vše vrátí během pár týdnů k normálu, a pak doženou, co zameškali. Ale následující vývoj přesvědčil, že na covid si asi musíme zvyknout a nic neodkládat, hlavně ne řešení zdravotních problémů, ať už jimi člověk trpěl před epidemií anebo se objevily až během ní.
„Samozřejmě záleží na době, po kterou bude, ať už preventivní nebo pravidelná, dispenzární péče, například u diabetika, zanedbávána. Jestliže se bavíme o časných diagnózách u screeningových programů – například nádorů tlustého střeva, pak teoreticky může být odklad vyšetření a stanovení diagnózy v řádech měsíců fatální. Na druhou stranu, pokud lidé bez symptomů odloží preventivní vyšetření o dva měsíce, tak to jistě jejich život zásadně neohrozí. Určitě bych ale apeloval na ty pacienty, kteří potíže pociťují, aby návštěvu lékaře neodkládali,“ upozorňuje lékař Procházka.
Doplňuje, že lékaři dělají vše pro to, aby lidé covid v čekárnách nechytili: „V našich ordinacích máme provoz přizpůsobený pandemickému stavu. Ráno a během dopoledne chodí bezpříznakoví pacienti a po 11. hodině už ti s příznaky. Po ordinaci jsou všechny prostory řádně vydezinfikovány a místnosti vyvětrány. Tato opatření dodržujeme poctivě už několik měsíců. Pacienti ví, že to funguje, cítí se bezpečně a nebojí se chodit například ráno na odběry krve apod.“
Lidé se také často obávají, že by v současné zjitřené době lékaře jen otravovali, a proto se nehlásí na prevenci. V mnoha ordinacích skutečně mohou mít lékaři omezenou kapacitu, a proto některé pravidelné prohlídky odsouvají. „Například u nás v posledních 3 týdnech přibylo velké množství covid-pozitivních pacientů, a navíc začalo plošné testování zaměstnanců firem. Museli jsme proto přerušit některé pravidelné kontroly pacientů například s diabetem, a posunout je o pár týdnů či měsíců. Věřím ale, že ambulance, která nemá tolik antigenního testování jako my, k podobným krokům přistupovat nemusí,“ vysvětluje Procházka.
Jinou kapitolou je posun neakutních operací. Odkládají se ortopedické výkony – například implantace kloubních náhrad, operace páteře, chronických kýl, žlučníkových kamenů, plastické operace apod. Ministr zdravotnictví Jan Blatný dokonce nemocnicím plánovanou odložitelnou péči zakázal provádět. Ale až od 31. prosince. Přesto počty těchto zákroků klesaly již loni. Podle dat VZP počet výměn kyčelního kloubu poklesl o patnáct procent a endoprotézy kolene dokonce o dvacet procent.
„Pacientům se tím sice prodlužují bolestivé stavy, ale nejsou přímo ohroženi na životě. Odkládání jiné operativy u akutních nebo onkologických stavů jsem u svých pacientů nezaznamenal,“ uklidňuje lékař Procházka.
Je ovšem otázkou, jak dlouho bude tento stav v nemocnicích trvat a kdy se jim podaří skluz dohnat. Zdravotní pojišťovny navíc varují, že jim docházejí rychle peníze. Veškerá posunutá péče spolu s dlouhodobým stresem přinese vyšší náklady na léčbu: odložené screeningy budou představovat více onkologických onemocnění, dlouhodobý stres přivede více lidí na psychiatrii.
Marcela Alföldi Šperkerová
Pozn.: z aktuálně vykázaných dávek, nemocnice může péči vykazovat se zpožděním
