Zákon o družstevnictví vznikl v roce 1873
Mezinárodní konferece družstevníků v Praze

Zákon o družstevnictví vznikl v roce 1873

14. 3. 2019

Družstevnictví má v České republice dlouholetou tradici. V roce 2017 jsme české veřejnosti připomínali výročí 170 let vzniku prvního družstva na území naší České republiky. Roku 1847 byl v Praze založen Pražský potravní a spořitelní spolek, který provozoval smíšenou obchodní a úvěrní činnost.

Podobně jako ve světě, tak i u nás se družstevní forma podnikání z počátku orientovala zejména na oblast spotřeby a vzájemné finanční výpomoci. I přes počáteční neúspěchy a úskalí, které bylo dáno nedostatečnou legislativou a omezenými zkušenostmi, se družstevní podnikání prokázalo jako velmi životaschopné a začalo se šířit a postupně zasahovat téměř do všech oblastí produkce a činnosti. Původně vznikala družstva jako záchranná síť pro sociálně nejslabší vrstvy, postupem doby však začala být družstevní forma podnikání využívána i dalšími společenskými vrstvami.

Česká družstva zažila období úspěšného rozvoje, ale musela překonat také mnoho překážek a projít řadou razantních změn, zvratů i téměř likvidačních snah.

První družstva byly svépomocné organizace. Jednalo se o spolky založené na svépomoci, spolupráci a vzájemné solidaritě. Významným mezníkem v historii českého družstevnictví bylo vytvoření prvního družstevního zákona v roce 1873 (Zákon „O společenstvech pro napomáhání živnosti a hospodářství, později označovaný též jako Zákon o společenstvech výdělkových a hospodářských), který výrazně ovlivnil rozvoj družstevnictví u nás ve druhé polovině 19. století. Jeho autorem byl soudobý vynikající český právník JUDr.Antonín Randa. Tento zákon v sousedním Rakousku (s doplněními) platí dodnes.

Na přelomu 19. a 20. století vznikají družstevní ústředí a v roce 1896 je založena první družstevní centrála pod názvem Jednota českých hospodářských družstev v Království Českém v Praze, která se stala největším družstevním svazem v tehdejším Rakousku – Uhersku. Roku 1908 vzniká z iniciativy sociálně demokratické strany Ústřední svaz českoslovanských konsumních, výrobních a hospodářských družstev v Praze a postupně dochází k úspěšnému rozvoji družstevního podnikání.

Družstevnictví je založeno na svépomoci
Vznik samostatného Československa na podzim roku 1918 otevřel pro družstevnictví novou vývojovou etapu nazvanou „zlatá doba českého družstevnictví“. Bylo to krátké období, kdy rozvoj družstev byl přirozený, bez mocenských a politických zásahů.

Družstva vytvořila bohatě strukturovaný a svojí působností velmi pestrý obraz. Velký nárůst počtu družstev, rozšiřování jejich působnosti a zakládání zájmových svazů vytvořilo z družstevnictví mohutné, ale velmi roztříštěné odvětví, neboť družstva se členila nejen podle profesního zaměření, ale například podle národností, politické příslušnosti či náboženství.

Nejsilnější typ představovala spotřební družstva s členskou základnou převážně ve městech, s rozsáhlou sítí prodejen, vlastních skladů a výroben. Na venkově vytvořila zase zemědělská družstva různorodého zaměření perfektně fungující systém. Zemědělská družstva se dělila na úvěrní –  nazývané kampeličky a raiffeisenky a neúvěrní, což byla družstva obchodního zaměření nákupní, prodejní,hospodářská, dále zpracovatelská, provozní a výrobní. Vrcholným orgánem zemědělského družstevnictví byl od roku 1921 Centrokooperativ. Silný článek československého družstevnictví také tvořila peněžní družstva ve městech, zejména živnostenské a občanské záložny. Velice slibně se rovněž rozvíjela bytová a stavební družstva, družstva výrobní a živnostenská.

Všeobecně byla v tomto období družstva svépomocnými zájmovými organizacemi s demokratickou správou, uplatňujícími tradiční družstevní principy – dobrovolnost, demokracii, svépomoc, spolupráci a vzájemnou solidaritu.

Do úspěšného rozvoje družstev u nás zasáhla velice destruktivně nejprve druhá světová válka a okupace Československa, později politický vývoj po únoru 1948. Nástup totalitního systému znamenal permanentní zneužívání družstevnictví pro státní a stranické účely. Bezohledně byla likvidována celá družstevní odvětví jako např. živnostenská družstva.

Roku 1968 se převážná část družstev, jejich svazů a Ústřední rada družstev postavily na stranu pokrokových sil, ale po srpnové okupaci opět nastal konec hospodářské nezávislosti.

Proces demokratizace po listopadu 1989 zasáhl plně i do družstevnictví, kdy se družstevnictví znovu vrátilo k mezinárodním družstevním standardům a uplatňování tradičních, osvědčených principů a hodnot.

 

Pavel Černý, vedoucí Muzea družstevnictví

historie
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.