Více než po dvaceti letech stanul za šéfdirigentským pultem České filharmonie (ČF) Jiří Bělohlávek. Koncert se v zcela zaplněné Dvořákově síni Rudolfina pořádal u příležitosti zahájení 117. sezony. Hostem večera byl světově uznávaný kanadský barytonista Gerald Finley.
Program ve znamení osudových setkání otevřela symfonická věta Vox clamantis od Petra Ebena, která v závěru končila národním chorálem Hospodine pomiluj ny. V kontrastu s ní následovala dramatická Beethovenova Symfonie č. 5 zvaná Osudová. Po přestávce přednesl Finley písně z Chlapcova kouzelného rohu od Gustava Mahlera. Večer symbolicky vyvrcholil Sinfoniettou Leoše Janáčka, jejíž světovou premiéru předvedla ČF v roce 1926 s legendárním šéfdirigentem Václavem Talichem.
Nový šéfdirigent chce naučit cizince milovat českou hudbu. „Mám jasnou představu o zvukovém a interpretačním ideálu, kterou jsem si vytvořil a nasbíral během čtyřiceti let praxe. V ansámblu chci podpořit a utvrdit tvůrčí přístup k hraní a hudbě vůbec,“ řekl šestašedesátiletý Bělohlávek.
Česká filharmonie prošla v uplynulých 20 letech několika krizemi, sám Bělohlávek odešel od orchestru po dvou letech v roce 1992, kdy si hráči tajně místo něj zvolili Gerda Albrechta. Orchestr vede již druhým rokem ředitel David Mareček, který zahájil reformu celé instituce.
Změny v orchestru a lepší platové ohodnocení, kterého se filharmonici dočkali letos v srpnu, byly podmínkami Bělohlávkova nástupu. Hráčům se zvýší pracovní zátěž, přibudou zkoušky a koncerty, Bělohlávek bude naopak vyžadovat dokonalou přípravu.
Před ČF působil Bělohlávek šest let u londýnského Symfonického orchestru BBC, jehož profesní a osobní kvality si pochvaluje. Příští rok nastoupí jako hlavní hostující dirigent k Rotterdamské filharmonii.
