Vzpomínka

Jednou jsi se mnou byl

v království jesních vil,

nad hlavou měli jsme z větví střechu,

pod sebou koberec hebkého mechu

a vodu z lesní studánky jsi z mojí dlaně pil.

Tam pod zeleným kapradim

řekl jsi, ať tě pohladím,

pak jsi mě objal, můj milý,

víly kolem nás tančily

a mně se hlava zatočila tam pod zeleným kapradím.

Já umírala na krásu.

když jsi mne líbal do vlasů.

Ty dávno šedivé už mám,

však na to léto vzpomínám,

jak se mi hlava zatočila, když jsi mne líbal do vlasů.