Nejen oslava svatého Václava, která připadá na datum 28. října, má být připomenutím patrona České země. Jeho podobizny, sochy i portréty zdobí mnohé učebnice, knihy, obrazy, náměstí a sály hradů a zámků. Na knížete Václava se nedá zapomenout, vždyť proslulý výrok „Svatý Václave, nedeje zahynouti nám, ni budoucím“ je důstojným připomenutím víry v sílu a moc legendárního knížete.
Již tisíc let se kníže Václav vyobrazuje na mincích v oběhu
Památce svatého Václavy byly věnovány i mince – Svatováclavské dukáty, do jejichž znovuobnovené ražby se pustila Pražská mincovna. Ale začněme od počátku. Proslulý svatý Václav se opravdu stal postavou, která byla nejoblíbenější, co se týče vyobrazování. Jak bylo výše napsáno, jeho podobizna se dostala na mince, medaile i pečetidla. Již v jedenáctém století, za vlády knížete Jaromíra, se svatý Václav objevil na denárech, a sto let později – za vlády Vladislava II – byl znovu na mincích, tentokrát jako jezdec na koni. Všimněte si dnešní dvacetikoruny. Schválně, koho na ní uvidíte?
Zásluhou Rašína a Masaryka vznikla jedinečná ražba zlatých reliéfních dukátů
V současnosti se navázalo na tradici vyobrazování knížete Václava i na pamětní mince s nevyjádřenou nominální hodnotou. Tradici znovuoživení svatováclavského kultu obnovil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, a to brzy po rozpadu rakousko-uherské monarchie a při vzniku Československé republiky. Zlato se skvělo na prvních mincích, o jejichž ražbu se krátce po vzniku Československo zasloužil Alois Rašín. Národní motivy český lev a svatý Václav zdobily dukáty, které byly oblíbené v Česku i na Slovensku. Tehdy se opravdu jednalo o mince určené k obchodování, i když tak jako medaile neměly stanovenu nominální hodnotu. Československá veřejnost o mince projevila velký zájem a hned jich skoupila 400 tisíc, i když se jednalo o ty nejmenší jednodukátky. Ražba se později rozšířila i na pěti a desetidukáty, které se razily až do začátku druhé světové války. Po válce se ražba udržela až do roku 1951 a obliba Svatováclavských dukátů byla rozšířena po celém světě. Dodnes mají sběratelé ve svých sbírkách mincí tyto dukáty, jejichž hodnota se může vyšplhat až na milion korun za kus. U příležitosti ražby Svatováclavských dukátů bylo vydáno rovněž tisíc dukátů reliéfně číslovaných v mincovní ploše – označují se jako jubilejní dukáty.
V čem spočívá unikátnost Svatováclavských dukátů?
Nejvzácnější Svatováclavské dukáty byly číslované a jejich cena dosahuje v současnosti nedozírných hodnot. Číslo jedna bylo na dukátu pro prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a dukáty s čísly dostaly další významné osobnosti, které se zapříčinily o vznik samostatného československého státu. Tehdy bylo vydáno tisíc dukátů číslovaných v ploše. Jedinečnost Svatováclavských spočívala a dodnes spočívá v těžké dostupnosti a unikátním reliéfním číslování. Každý dukát měl své jedinečné číslo, a také originální razidlo s pořadovým číslem. Razidlo se použilo pouze jednou, a to právě pro vyražení jediného dukátu. Už nikdy více se takový mincovní počin v Československu nekonal.
Pořízením Svatováclavské mince důstojně oslavíte 100 let vzniku samostatného státu
Na tradici reliéfně číslovaných ražeb v Československu navázala Pražská mincovna, která roku 2013 u příležitosti oslav výročí 20 let vzniku České republiky začala vydávat číslované dukáty s omezeným počtem sto kusů. Dodnes jsou raritou jednak kvůli způsobu plošného reliéfního ražení, ale i tím, že si je sběratel či zájemce koupí i s originálním razidlem a certifikátem o pravosti původu. Zákazník získá jen razidlo ze stranou s unikátním číslem dukátu, lícní stranu se státním puncem razí razidlo, jež zůstává majetkem Pražské mincovny do doby, než se vyrazí poslední mince a pak se zničí. Nepropásněte jedinečnou příležitost, jak získat originální Svatováclavský dukát.
