Nikdo však nemůže upřít špenátu jeho pozitivní účinky na zdraví. Obsahuje velké množství vitamínů C a E, železo, dostatek vlákniny a cenné antioxidanty, potřebné např. při letním slunění, nebo kyselinu listovou, která působí na červené krvinky.
Ne každý ví, že špenát měl svou původní vlast v Persii (Írán). K nám se sice dostal údajně již kolem roku 1100, ale obecně vstoupil do povědomí až po křížových výpravách v 16. století.
Dnes už se pěstuje téměř na celé zeměkouli, kromě vyloženě tropických suchých oblastí. Zdomácněl ve všech světových kuchyních a pěstuje se samozřejmě i v našich zahrádkách. Jeho výhodou je, že neroste dlouho, takže ho můžete vysít vprostřed léta na uvolněný záhon po sklizené předchozí plodině. Jeho se pak dočkáme v září či říjnu. Jarní špenát roste ještě rychleji a lze ho sklízet už třeba za měsíc.
Špenát je nízkokalorický, obsahuje totiž až 90 procent vody. Hodí se do omelet, k vaječným pokrmům, k masu všeho druhu včetně ryb, přidává se do těstovin a polévek. Své místo si našel i na italské pizze.
Z obchodů známe sice mražený špenátový protlak, ale nejvíc prospěšných látek si špenát zachovává jako čerstvý, proto bychom ho neměli příliš tepelně upravovat. Hodí se i do oblíbených nápojů smoothie, třeba i v kombinaci s jablkem, citronovou šťávou, kiwi i chia semínky.
Tak tedy, což takhle dát si špenát?
