V poslední době se živě diskutuje o kvalitě potravin na tuzemském trhu. Domníváte se, že je tato debata na místě?
Není na místě z důvodů zdravotních, ale ryze politických. Dodávku potravin i jiných výrobků druhé kategorie do zemí na východ od Německa považuji za nestydatost, na zdravotní stav to však nemá vliv. Náš dluh zdravé výživě je notoricky znám - alkohol, vysoká spotřeba sladkostí, masa, tuků, méně ryb, ovoce a zeleniny.
Cestujete po celém světě a zúčastňujete se odborných kongresů i na téma o uživení všech lidí na planetě. Co si myslíte o plýtvání potravinami?
Udává se, že se vyhodí a znehodnotí snad 30% produkce potravin, to je samozřejmě otřesné.
Nemáte dojem, že i Česko se s tímto problémem potýká? A daří se nám to?
Myslím, že určitou cestou je nabídka potravin za zlomové ceny. Je to určitá cesta, jak alespoň něco spotřebovat. Mnohdy se do trvanlivosti nemusíme obávat, je však zapotřebí rozumně vybírat, to co je možné ještě požít.
Které stravovací návyky jsou dle Vašeho názoru vyloženě škodlivé?
Konzumace alkoholu na hranici čtyř drinků u mužů a polovinu u žen je jistě pro játra toxická. Slinivce škodí i méně. A znovu, energeticky vysoce koncentrovaná potrava, tj bez tzv nestravitelných zbytků, kterou je vláknina obsažena zejména v zelenině, ovoci, luštěninách. Nadbytek červeného masa, tuky.
Chybí v našem jídelníčku kromě zeleniny a ovoce ještě něco dalšího?
Jíme moc málo ryb a straníme se luštěnin a cizrny.
Říká se, že od roku 2050 bude mít Země velké starosti uživit všechno lidstvo. Existují podle Vás nějaké plodiny budoucnosti, jež by mohly této katastrofě zabránit?
Zaujala mě možnost umělé výroby masa. Zemědělství lze dále rozumně intenzifikovat, nesmí ovšem ubývat rodná půda jak je to i u nás. Mnoho asfaltu, sklady by se měly budovat na zemědělsky nevyužitelných plochách. Alarmující je také, jak ubývá velkých ryb.
Setkáváte se denně s výsledky našeho špatného životního stylu. Máte pro nás návod jak postupovat, abychom nemuseli hledat pomoc odborníků?
Kupodivu návod je celkem jednoduchý, o alkoholu jsem se zmínil, o kouření netřeba hovořit, zásadním ukazatelem životního stylu je váha. Přiměřená váha obvykle reflektuje zdravý životní styl.
Mohl byste popsat nejtěžší nemoci českého zdravotnictví?
Neexistuje koncepce, je mnoho vlivů a žádné řízení. Ministerstvo jej neřídí a ani nemůže, pokud životnost ministra nepřesahuje dva roky. Politici k zdravotnictví přistupují s velkou opatrností, každá změna vyvolá velmi hlasitou kritiku. Třeba nadstandardy. Zní to logicky, ale zkuste je jen definovat!!! K změnám chybí vůle, protože není silné a dlouhodobé politické krytí. Je třeba začít s reformami, které tolik nebolí. Elektronizace, sdílení informací, informatika obecně. Kontroly investic, hromadné nákupy. Prevence, akcentace ambulantní péče. Lékem určitě není redukce pojišťoven, to je marginálie. Podobně je to s úhradovou vyhláškou.
Umějí se Češi připravit na stáří?
Nevím, s čím bych náš přístup srovnal. Jedná se o problém sociální, zdravotní i ekonomický. Asi by se měl každý svými seniorskými plány s dostatečným předstihem zabývat a stanovit si osobní koncepci. Nějaké úspory, rodina, koníčky, prevence...
Ze všech stran stále slyšíme o nutnosti aktivního přístupu k životu. Můžete čtenářům portálu i60 vysvětlit co si pod tímto pojmem představujete Vy sám?
Má to mnoho stránek. Nejdůležitější je duševní vyrovnanost, pozitivita a aktivita. Jsou i tělesně hendikepovaní, kteří svůj život naplňují. Naopak lidé se sklonem k depresi mohou být i za objektivně skvělých podmínek nešťastní. Viditelnými atributy aktivního života je péče o rodinu, vzdělávání, pocit naplnění v zaměstnání, koníčky, nenechat se okolnostmi trpně vláčet, ale aktivně směřovat k cílům, které jsme si vytkli.
