S rakovinou nakonec zatočíme,
slibují matematici z Harvardu

S rakovinou nakonec zatočíme,
slibují matematici z Harvardu

14. 7. 2012

Navzdory pokrokům medicíny jsou zhoubné nádory stále obtížně řešitelným onemocněním. Prestižní vědecký časopis Nature nyní zveřejnil přelomovou studii, která ukazuje, jak z rakoviny udělat nemoc, která je dlouhodobě zvládnutelná a nakonec i vyléčitelná.

„Potřebujeme mít novou strategii pro bitvu s rakovinou,“ říká profesor Martin Nowak, matematický analytik z prestižní Harvardské univerzity. „Tak jako dnes léčíme dříve smrtelné bakteriální infekce, najdeme podobně úspěšný přístup i u této nemoci.“

Nowak je jedním z autorů studie, která se zabývá odolností buněk nádorů tlustého střeva proti chemoterapii. Je přesvědčen, že výsledky této práce pomohou najít nové postupy, které by se vyhnuly neúspěchům klasické léčby pomocí chemoterapeutik. Ta v uplynulých letech spočívala především ve snaze najít látky, které cíleně zasáhnou buňky nádoru tak, aby nemohly dál růst a šířit se v organismu. Vědce zajímalo, proč v mnoha případech je takový postup sice nějaký čas úspěšný, ale nakonec selže.

Badatelé proto studovali chování genu označovaného jako KRAS, který reguluje buněčné dělení a při své aktivaci způsobuje odolnost rakovinné buňky vůči chemoterapeutickým přípravkům. Tým vedený Bertem Vogelsteinem zjistil, že pacienti, u nichž byl gen původně „vypnutý“ a léčba probíhala úspěšně, měli po závěrečném selhání terapie gen v nádorových buňkách „zapnutý“. Proto se vědci obrátili na matematiky z Harvardu, aby tento jev vysvětlili.

„Zjistili jsme, že ve skutečnosti byl zapnutý gen přítomný už od počátku léčby, která proto byla odsouzená k neúspěchu,“ říká Benjamin Allen, jeden z členů Nowakova týmu. „Mezi miliardami nádorových buněk jen nepatrné množství (přibližně jedna z milionu) mělo na počátku léčby gen aktivovaný. Když terapie začala, buňky s vypnutým genem odumřely – a v nádoru převládly, ty, které měly gen resistence v činnosti. To nakonec způsobilo selhání léčby.“

Martin Nowak proto věří, že účinný způsob léčby má být pacientovi ušitý na míru a od počátku musí s rezistencí počítat. To lze udělat především tak, že lékař bude kombinovat různé postupy podle toho, jakou genetickou informací jsou nádorové buňky v daném okamžiku léčby vyzbrojeny.

„Jestliže se v nádoru objeví buňka s mutací, která jí vybaví resistenci vůči momentální léčbě, je třeba okamžitě nasadit jinou metodu, aby terapie neselhala,“ říká Martin Nowak. „Nemluvím o dvou nebo několika málo lécích – možná bude třeba nasadit i stovky přípravků, z nichž mnohé bude nutné teprve vyvinout. Jsem si jist, že právě tohle je v blízké budoucnosti hlavní směr boje s rakovinou. A že je možné tímto způsobem nemoc zvládnout.“

Jan A. Novák

Další články autora na www.novakoviny.eu

rakovina zdraví
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

20%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

20%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%