Skanzen Veselý kopec na Chrudimsku chystá na první říjnovou sobotu bramborové hody. Vycházejí z tradičních receptů, podle nichž lidé v minulosti na vesnicích vařili.
Pravidelnou součástí stravy lidí na Českomoravské vrchovině se brambory staly na konci 18. století a tvořily podstatnou část jídelníčku. Často připravovali například lepenici, což jsou vařené brambory s mlékem a kysaným zelím.
Ve skanzenu se také bude péct krupičník z vařených brambor, krupice a vajec. Ochucuje se například česnekem, solí a majoránkou. Pečeným vrstveným bramborám nakrájeným na plátky a prokládaným jablky se v minulosti říkalo patro. V jídelníčku nechyběly ani bramborové šišky a placky.
"Navíc bude možné okusit různé odrůdy brambor od předního českého pěstitele a přesvědčit se o tom, jaký je mezi bramborami rozdíl," řekla vedoucí Souboru lidových staveb Vysočina Ilona Vojancová.
Pro děti bude připravená dílna, v níž si budou moct vyrobit z brambor hračky. Návštěvníci si také mohou udělat zásoby brambor na zimu a koupit sadu tradičních receptů na pokrmy z nich. Pravidlem je i ohýnek z bramborové nati, v kterém se budou péct brambory.
Skanzen je veřejnosti otevřený od roku 1972 a přibližuje život drobných řemeslníků a zemědělců v 19. a 20. století. Představuje zhruba 30 objektů, nově otevřenou truhlářskou dílnu, loni zpřístupněný haltýř pro uchovávání potravin, ale také mlýn, sušičku lnu a ovoce, stodolu se šindelovou střechou či výměnek. Loni skanzen navštívilo 74 000 lidí, o 15 000 více než v roce předchozím.
